Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
Tip na výlet: Z empírového unikátu na gotické DobroniceNa Vinici sv. Kláry již brzy vypukne tradiční vinobraníDOPORUČUJI tyto knihy na odpolední čteníNový podcast Med a peří přichází s celou řadou tématCo mě v srpnu zaujalo na NetflixuSkryté dějiny revoluce oxfordských překladatelůPivovar Velké Popovice zahájí babí léto tradičním KlobáskofestemFOTOCITÁTY z oblíbených knihNapínavá roadmovie Už tě nemám rád míří do kinSedm nových filmů v koprodukci s Barrandov StudioSvětoznámý Interstellar se po deseti letech vrací v 70 mm formátuDOPORUČUJI filmy Studia Ghibli
Dnes v noci se mi zdálo o kraji hříchu prázdném jako nebe, v slunci kvetoucím a plném tebe. A cítil šeřík lilie, jež z tvých očí tak hřály, snad drobné kvítky akátu, jež pod dechem tvým tály, uzardělé snítky růžové, jež na ústech tvých zrály a lesní vůně pryskyřic, s nimiž vlásky tvé si hrály. Hned na cestu jsem pospíšil a do kraje pohádky si namířil, středem duhy májové jak král s jarním vánkem na pout se vydal. Byly noci plné těžkých snů, večery pak touhy krásných vzpomínek, když oheň začal plápolat. Tu chtělo se mi někdy zavolat v tu stranu odkud slunce vycházet jsem vždycky spatřit chtěl. Však touho krásných snů - marnivá - kam cesta má se vlastně ubírá? |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.