Zajisté svými krasovými jevy a prohlubněmi, nedotčenou přírodou. Celý národní park Paklenica je součástí pohoří Velebit, jehož nejvyšší vrcholy přesahují 1 700 metrů nad mořem. K nejzajímavějším úkazům pak patří dva mohutné kaňony, které park tvoří a to Velká Paklenica, vymletý potokem Paklenica ve skalách a Malá Paklenica. Odděluje je pak náhorní plošina vysoká 500 metrů. K dalším atraktivním místům se řadí soutěska Klenac, zde stěny dosahují výšky až 400 metrů a kaňon široký pouze 30 - 40 metrů svírají z obou stran.

Pro horolezce také vhodné místo, zejména pak Malá Paklenica, stále nedotčená, tak neposkytuje žádnou opečovávanou stezku či vchod a tudíž pro turisty znamená nebezpečí, avšak pro horolezce hotový ráj. Po domluvě pro ně vstup povolen. Většina z nich pak také hojně navštěvuje již zmíněnou skálu Anica Kuk.

Koryto řeky Paklenice protékající Velkou Paklenicí uzpůsobenou pro turisty, po značnou část roku zeje prázdnotou, jelikož většina vody se vsakuje do podzemí. Kdybyste jej však navštívili v období jarního tání či za velkých deštů spatřili byste, jak se tudy řítí neuvěřitelné množství vody a to nejen korytem řeky ale i po stěnách kaňonu. S tím souvisí i vědecky dokázaná přítomnost deseti kilometrového ledovce, vedoucího od nejvyššího vrcholu Velebitu, tedy Vaganského vrchu (1758m) až do Velikého Rujna.

Čili vody dostatek. A tak zde během první poloviny 19. století vyrostlo hned 7 mlýnů, mezi něž patří Sredjni Maravica mlin přístupný veřejnosti. Při dostatku vody se také spouští mlýnské kolo a nedaleko mlýna byste mohli spatřit prokopané bunkry z dob jugoslávské armády. Pokud byste však chtěli navštívit některou z mnoha jeskyň, přístupná pro veřejnost je zatím jen Manita peč a kvůli bezpečnosti jedině s průvodcem.

Národní park Paklenica tvoří vápenec a dolomit a podle odborníků vznikl propadem stropů vyhloubených jeskyní. Zaujímá plochu 3 657 hektarů se vstupem u vesnice Marasoviči a v překladu znamená peklo. Většinu parku pokrývá les,tvořící zelené oázy v okolí moře, některé jeho části stále ještě původní a neporušené, díky své rozloze se řadí k nejrozsáhlejším na pobřeží, zaujímá zhruba 1 840 hektarů. Velika Paklenica také figuruje ve filmu podle románu Karla Maye a to konkrétně jako Kaňon duchů z dílka Poklad na Stříbrném jezeře. V roce 1978 byl pak Velebit prohlášen jako Světová biosférická rezervace a v jedné jeho části můžete spatřit další proslulé filmové místo. Nachází se zde obrovský kráter, na kterém jste mohli vidět visícího Santera ve filmu Vinnetou, dále byste zde mohli také najít pozůstatky hrobů Nšo-či a Inču-čuny.

Minulý díl : Plitvická jezera (klikni)

Zdroj fotografie: www.sweb.cz/cestovani/paklenica.htm. a www.juresko.hr/paklenica.php.