Na území České republiky stojí nebo stála půltisícovka staveb, jež lze považovat za vyhlídkovou věž, rozhlednu. Jistě i vy ve vašem okolí takovou znáte. Ty nejstarší dřevěné se dochovaly v malém počtu, naopak zděné mají vysokou životnost. Kovových se moc nestavělo, zato dnes spolu s rozvojem telefonie ocelových stožárů s možností vyhlídky přibývá. Ani rok by nestačil na návštěvu všech vysokých ozdob našich vrchů a kopců...tak nezbude než se, alespoň zpočátku, podívat za humna.

Na kopci Třemšín (827 metrů) doslova přežívá a hrozí nebezpečím zřícení dřevěná, asi 8 m vysoká rozhledna, na kterou vedou tři poměrně příkré žebříky z kulatin. Výstup na vlastní nebezpečí je završen rozhledem odnikud nikam. Bujná vegetace vetchou stavbičku dávno utopila v zeleni svých listů.

Historie ale ukazuje, že vždy tak zle nebylo. Na vrcholu Třemšína, jenž dostal jméno podle tří zlatých prutů neboli "šínů" potopených v hradní studni, kolotal život už asi v pravěku. Stal se výhodným obranným bodem, svědčit by o tom mohly kamenné valy, snad z doby bronzové nebo halštatské, ale přesně doložit toto tvrzení zatím nelze. Hrad založil patrně jeden z příslušníků rodu Buziců asi ve 14. století. Listinami je jako první doložen v roce 1349 Beneš z Třemšína. V roce 1424 hrad dobyli a zpustošili husité. Jedním z posledních známých majitelů byl Mikuláš, řečený Vepř (kolem roku 1458). Lev z Rožmitálu chtěl hrad opravit, ale už k tomu nedošlo. Dnes z hradu zůstaly skromné zříceniny, oddělené od předhradí hlubokým příkopem, přemostěným v 19. století, a valem. Dochovány jsou základy dvou bašt, jež kdysi chránily bránu a věž. Opuštěný hrad padl za oběť zubu času, ale částečně ho poničily i parkové úpravy s vyhlídkovou pyramidou, které tu v duchu romantismu nechal v dobré víře provádět hrabě Salm. Snažil se milovanou památku zachovat.

Poté sem směřovaly národní poutě, první v roce 1861, velmi početná o dva roky později. Roku 1888 dal arcibiskup hrabě Schönborn vystavět dřevěnou čtyřpatrovou rozhlednu asi 18 – 20 metrů vysokou. Ke krásnému rozhledu museli tehdejší nadšenci zdolat 84 schodů. Po sedmi letech ji zasáhl blesk, konstrukce byla podepřena bočními rámy. Takto vydržela až do roku 1915, kdy byla rozebrána.

Ve třicátých letech minulého století městská rada v Rožmitále připravila grandiózní plán (arch. Svatopluk Janke) na 22 metrů vysokou zděnou věž s noclehárnou a restaurací v rozpočtu 170 000 korun. Zahájení stavby se protahovalo, až ji v roce 1940 protektorátní úřady definitivně zakázaly.

Po válce vrch zvýšila dřevěná triangulační věž, pro špatný stav stržena v roce 1966. Později tu československá armáda postavila provizorní čtyřhrannou věž za účelem umístění mobilního vysílače. Po dvaceti letech byla opravena, ale už neskýtala skoro žádný výhled. Od té doby se plánuje stavba nové rozhledny, byly vypracovány různé projekty, započaly veřejné sbírky, ale nová rozhledna je pořád jen na papíře. Již po několikáté slibuje městský úřad začátek stavby. 2002, 2003, 2005....A v roce 2008 na Třemšíně dosud stojí poněkud nebezpečná stavba, která i přesto je cílem mnoha turistických výprav.

Poměrně vyčerpávající zhodnocení dostupných pramenů o českých rozhlednách zužitkoval ve své práci Naše rozhledny učitel matematiky, milovník historie železnic a vyhlídek, Pavel Miškovský. Že se strefil do zájmu čtenářů i aktivních turistů, svědčí to, že kniha se letos dočkala již třetího vydání. Najdete v ní určitě i tu svou rozhlednu, dozvíte se technické a lokalizační parametry, ale i stručnou historii a podíváte se na černobílou fotografii. Popis výhledu na další krásné lokality Vás přiměje sbalit batůžek, obout pohorky a vykročit. V některých regionech (např. Jizerské hory) se to rozhlednami jen hemží a během jednoho víkendu jich zvládnete několik.

_{Miškovský, Pavel: Naše rozhledny
Vydalo nakladatelství DOKOŘÁN v roce 2008}

Třemšín v zimě, foto autorka