A to, považte, jen za to, že mu ten přivandrovalec bere půdu pod nohama a neváhá při svém osídlování vyplenit vše, co se mu postaví do cesty. Ohleduplně zažene zloděje koní do předem vyměřené ohrádky a vymyslí pro ni pseudohumánní označení rezervace.

Málokterý domorodec ve své zemi měl tak pohnutý osud jako indián na severoamerickém kontinentě. Karel May, o němž je známo, že z Německa nevytáhl paty, vymyslel “rudého gentlemana“ Vinnetoua, náčelníka kmene Apačů. Proč si vybral zrovna takhle, se můžeme jen domnívat. Hledal jsem leckde, marně. Pokud máte lepší prameny, jste na řadě. Vinnetouovi přiřkl diplomatické vlohy a čas od času jej nechal dělat hrdinské skutky. Nu, dobře. Pohádky psal hezké. Ale prériemi se honili další, zdaleka ne tak osvícení jako náš apačský rek. Neměli svou zem rádi méně. Možná naopak. A dle svých rozumových dispozic pak &Sošoni, Komančové, Čirokézové, Dakotové, Tetoni a další jednali. Opisovat encyklopedie netřeba. Bránili všechno, co zdědili po předcích a svět si jejich zdánlivou brutalitu vtěsnal, pro zjednodušení, pod jednu vizitku. „To byli Siouxové,“ znělo za chvíli unisono Západem. 

                                             
                                                     bojovník  

Zprvu s tím zařazením souhlasili i oficiální historici doby. Nikdo se nezajímal o příčinu takového chování a většinou si nedal ani práci zkoumáním jednotlivých kmenových atributů. Prostě Sioux. A budoucí osadnice se osypaly už jen při vyřčení toho slova. Třeba pod plachtou, uvnitř vozu, taženého koňmi napříč novým světadílem za štěstím. Jenže, ta příčinná otázka zůstává pořád stejná. Kdo je tam zval? A kdo si troufal zavádět nové pořádky tam, kde věky platilo jiné právo? Custer se svou gardou podlehl především své  filozofii, totiž pocitu nadřazenosti. Jejich uniformy smrděly ignorancí už ve skříni.

 

Honit se na koni krajem, hulákat, že i veselí a hraví chipmani zalezou do lesa, u pasu svazek skalpů. Každému mu to nesedlo. Indiánskou divokost rozpouštěli kořalou. Oni v ní utápěli i své slzy. Posledního „funkčního“ indiána jsem viděl na plátně ve Formanově slavném filmu „Přelet nad kukaččím hnízdem“. Obrovský chlap, bez jakékoliv sebeúcty. To hovoří za vše. Je to tak se vším. Bizony tamní civilizace začala zachraňovat ve chvíli, kdy šli spočítat pomalu na prstech ruky. Sibiřského tygra za Beringovou úžinou zachránily před vybitím zoologické zahrady. Ono bylo vždy snadné označit za viníka původního lovce. Ten ale lovil pro svou potřebu a staletí se staral nevědomky o živočišnou rovnováhu své lokality. Pro peníze, pro zábavu, začali lovit jiní. V Americe za to může ale nejspíš Sioux. Vždyť rozmetal i generála Custera a jeho boys.  

 
                   
                                                                                náčelníci