A dejme si kolotoč života ještě jednou. Pořád dokola. Do skonání. Publikum i herce však přitom sužují vysoké letní teploty a tak herci rozdávají nejen plynulý tok myšlenek, ale také víno či jablka. A nakonec? Všichni byli pozváni na polévku a víno. Letní atmosféra jako hrom. &Skoda konce. Vše však jednou končí a začíná.

A hned vedle začal Jaroslav Dušek pěkně zostra. Sotva podlehl lehkému sprintu z besedy na "přípravu" své improvizační hodinky, hned divákům střihl předčasnou ukázku a odběhl do šaten. Improvizace jako víno. Či spíš pivo. Teklo proudem. Ostatně to i při již plánované naplno rozjeté improvizaci Jaroslava Duška s umocňujícím doprovedem kapelním. Prostorem se linou slova o růžovém airbusu, školství, kostelu a pivu a mnoho dalších. Vše však tvoří jeden neskutečně dlouhý a ztřeštěný příběh v rytmu a rýmu.

Na straně opačné, se pak pod palbu otázek dotavila okouzlující izraelka Noa. Rozhodně žena činu. S ušlechtilými úmysly. Třikrát zpívala papežovi a posléze zapěla i známou píseň Ave Maria, avšak ne v klasické verzi a to na pohřbu papeže. Svůj kousek si také střihla například se Stingem, Steviem Wonderem, Brucem Springsteenem, Carlosem Santanou, Sheryl crow či Al Di Meoly. Že jí neznáte? Pak si ještě jednou přehrajte film Luca Bessona Johanka z Arku a Roberta Benigniho Život, zpěv, jež slyšíte nenáleží nikomu jinému než Noe.

Pár otázek pro Nou:

Kde berete inspiraci pro své písničky?
Ze srdce, hudbu musíte cítit. Prostě zavřu oči a ona ke mně přijde sama.

Ve vašich písních je často znatelná zmínka o jakési víře, náboženství, snad naději, jaký je váš vtah k Marii?
Nemám vztah k ní, ale spíše k tomu, co představuje. Jako k symbolu - lásky a míru. V písních se ptám Marie kde jsi byla, my tě potřebujeme. Myslím tím symbol, neboť všechna náboženství jsou ve svém smyslu stejná, spojuje je bůh, který má být dobrý, ať je to jakkýkoli bůh, na tom nezáleží.

Kolika jazyky mluvíte a kterým rozumíte?
Určitě angličtina, to je můj rodný jazyk, plynně také mluvím hebrejsky a dále pak ovládám jemenštinu, francouzštinu, španělštinu, italštinu a japonštinu. Té ale nerozumím. (smích)

Je někdo, kdo vás v hudbě ovlivnil?
Určitě, například leonard Cohen a další. Hodně jsem se ale také naučila od babičky, která mi v dětství zpívala židovské pisně.

Jak jste vnímáne ve své rodné zemi, tedy Izraeli, jako zpěvačka klasická nebo spíše avantgardní?
Řekla bych, že jako písničkářka, neboť si sama skládám a píši. Avantgardní mě pak vnímaní více v tom, jak se vyjadřuji o lidských právech a svobodě.
 


Foto v úvodníku Noa, dole proslavená kapela Happy Mondays, která na festivalu zazněla v pozdních večerních hodinách a to na své úplně první české premiéře.


^{Zdroj fotografií: www.colours.cz}