Směs hudby saxofonisty a indického mistra perkusí. Z pódia nesl se jazz. Dvouhodinový. Publikum jej ocenilo slovy: "Tohle se přece dvě hodiny poslouchat nedá." Otrlejší milovníci hudby vydrželi. Později se zde rozjela již o poznání živější balkánská taneční party. Stáli za ní Shantel and Bucovina Club Orkestar.

Kdo byl zvědav na fenomenální doivadlo Teatru Novogo Fronta a přišel později jak hodinku před začátkem , neměl šanci. Prostory nebyly nakloněny publiku. Vidělo pár desítek vyvolených. Přesto vidět celou akci čelně nemuselo být špatné. Herci prováděli neuvěřitelné. Přičemž v backstage jsem toho nezůstala ušetřena. Auta zde z podia vjížděla neuvěřitelnou rychlostí. Díky bohu za dobré řidiče, kolena opřená o kapotu..Ale jede se dál, na podiu se odehrává hra s otevřeným ohněm, již zmíněnými mafiánskými auty, pyrotechnickými efekty a herci se pohybují na kolečkových bruslích.

Také podvečerní kostelní scéna upoutala obrovské množství diváků. Chcete slyšet mantry s kytarou? Poslechněte si Deva Premal and Miten. Zazpívali si nejen oni, ale i všichni zúčastnění. Hezký vstup do začínajícího festivalu. Obraťme však list. Následující den, tedy pátek, bylo také co obdivovat. Vynechám již zmíněné Bílé divadlo, Jaroslava Duška s Vizitou (klikni)  i Bezručovo Should I stay or shoul I go, které se v tamějších podmínkách zvrtlo. Radši zajít do divadla.

Dnes mezi největší hvězdy a očekávané hvězdy patří Noa, Happy Mondays a Dandy Warhols. Při čekání na ně byste mohli zabloudit i na stage s Ingou Lljestrom. Chybu byste neudělali. Uchvátila docela velký dav. Kdo ji však nestihl, mohl se těšit na vystoupení sobotní.

Ta dopolední se nesla ve znamení velkých veder. Mezi ně patřilo například Divadlo SKUTR (autoři hry Shoul I stay or shoul I go) s inscenací Mistr a žák. Dokonalé, pro letní festival jako stvořené. Dnes si připadám jako na kolotoči, točím se z kostelní do scény k divadelní tam a zpět ( a že je to veskutečnosti docela štreka, neboť festival se  neodehrává na jednom místě). Na kostelní scéně zrovna zvolna střídá opět  vynikajícího Tima Eriksena (hlas houslisty z filmu Návrat do Cold Mountain), který divákům představí malý exkurz do prehistorie americké lidové hudby polyfonní korsická skupina A Filleta. Koncertuje zhruba hodinu a půl a disponuje pouze svými hlasy. Vzduch je prosycen nesnesitelným vlhkem. Jako v deštném pralese. Na jejich výkonu to však nic nemění. Publikum při záverečném tleskání dvakrát povstane.

A zase zpátky na scénu divadelní. Tady se odehrává jakýsi divadelně - hudební improvizační večer. Pod záštitou divadla VOSTO5. Publikum se také baví, méně již však ti v zadních řadách, tentokrát herci nemají  porty a ve vzduchu je to znát. Z blízké stage sem zaznívá hudba hnutí bubeníku z Velké Británie. Název Psalm Drummers feat terl Bryant and Rhytms of Fire Band. A za chvíli se ozývá: "Hele, co že to hrajou na Barvách??" (stage Barvy pzn. redakce) " No to jsou ti bubeníci, ne?" "Hele, ale zní to hezky, že jo?" Ano znělo. Paráda. Několik bubeníků s rytmickými a perkusivními nástroji, zazní také baskytara, kytara či  klávesy.

A  opět Divadlo Aqualung těžce potrápilo diváky. Aprílové počasí si hrálo se všemi. Po přepršce a následném srovnání technických rekvizit divadlo začlo s malým zpožděním...a...skončilo poněkud dříve. Prudký liják dále znemožnil hru dohrát do konce..jednalo se o Cestu kolem světa za 60 dnů (nemýlím se, opravdu za šedesát).

A pak už střídala hvězda hvězdu nejen na obloze. Daby Touré, nejznámější, nejemotivnější africký písničkář. Zaujal masy lidí. Přes všechno mokro, publikum náladu nezratilo a pustilo se do neutuchajícího tance a po skončení do nekonečného vyvolávaní Dabyho. Přidal "jen"jednou. A tak nezbývalo než se přemístit na Goldfrapp, opět taneční zástupy. Zde však se opět ukázala rozmarná nálada počasí. Všichni utíkali kam se dalo. S větrem o  závod. Popadnout deštník, pláštenky a hlavně nikde nenechat pivo. Toť soutěž. Vítěz? Kdo zůlstane suchý či  pod střechou.

Poslední třešničkou večera se měla stát skupina Hawkwind. Spousta lidí to však vzdala kvůli neutuchající mokré sprše a rojela se domů. Nebo stále ještě vysedávali ukryti v nejůlznějších suchýh škvírách. O početném publiku zde nemůže být řeč. Konec zůstal deštivý, na rozjezd domů se však počasí umoudřilo.

Foto v úvodníku: Sinéad O´Connor  další včerejší obrovská hvězda z Irska

A dále foto Ingy Liljestrom (nejvzdálenější ze všech vystupujcích, dorazila až z Austrálie) a Daby Touré

^{Zdroj fotografií: www.colours.cz a Stanislav Kaczor}