Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  sobota 15.2.2025, svátek má Jiřina 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Události, jež otřásly Plzní

13.08.2008   Jaromír Komorous   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Události, jež otřásly PlzníTakovou, jež snese označení „katastrofa“, letitou i málem včerejší, zaznamenal jistě každý region. Vzpomíná na ni s hrůzou. S každým ústním podáním je horší, tragičtější. A i když nemá zrovna o čem mluvit , pravděpodobnost nezná slitování. Ta hydra přijde. Bez výstrahy. A někdy se i zlomyslně zašklebí. Kroutit nevěřícně hlavou je jediné, co asi můžem dělat.

Pořadí toho, co se nás dotklo, o čem jsme slyšeli či prožili ve svém bydlišti, si utvoří každý sám. A každému se vybaví i jiná stvůra. Z paměti nemazat! Nese poučení.

Sopky tu nevybuchují. Tornáda se zatím neobjevila. Laviny nemají odkud padat. Přírodní, chce se říct objektivní úskoky matky Země, musí plně nahradit element lidský. O to hůř! V pátek 25.května roku 1917 se objevil po ničivé řadě výbuchů v bolevecké muničce u Plzně v 15.08 na obloze obrovský hřib, připomínající v té době ještě neznámý výbuch jaderný. Došlo i na tamní muniční sklad. V centru města popraskala okna a padala omítka ze zdí. Vzdálenost 10km vzdušnou čarou? Nedokážeme si představit, co za peklo se odehrálo v areálu fabričky. Zůstala stát jen kantýna. Počet obětí se tehdy zastavil na čísle 202. Lidí s tělesným postižením se v následujících letech pohybovalo po městě až 700. Rakouská monarchie se snažila záležitost zlehčit, či dokonce ututlat. Co čekat? Vždyť jsou to praktika, na něž narážíme po celém světě. Bez ohledu na zřízení. Spisovatel Karel Čapek sledoval událost ze zámku v Chýších u Žlutic. Tipuji 40km. I z té dálky to musela být silná inspirace. Čapek na jejím základě napsal Krakatit. A ten si cestu do světa, na rozdíl od munice, našel.

Z jiného soudku je datum 1.6.1953. Rozvášněný dav lehce ovlivnitelného proletariátu v čele s hercem Josefem Větrovcem se vrhl k soše Tomáše Garyka Masaryka. Proč? Protože pod sochou jiný dav, jinak orientovaný, právě hrubě odsuzoval měnovou reformu, již druhou v posledních osmi letech země. Tato byla dokonalá. Ve stylu bolševického rovnostářství. Všichni na nultou úroveň. Dodejme objektivně, že svrhnout sochu přijela mechanizace. Akt se totiž připisuje Větrovcově bojůvce.
Katastrofa se vplížila do města vlastně nepozorovaně.
Stovky, možná tisíce lidí doplácely pak na svůj tehdejší negativní postoj k měně, posvěcené prolhaným ÚV, po dobu desítek let. Zastavená profesní kariéra, zkažené životy. Josef Větrovec se jasně profiloval. Nemám oprávnění hodnotit zde jeho herecký um. Ale vzpomínky na jeho postavy ve filmu a televizi vyvolávají ve mně paradoxně až úsměv. Neznám věrnějšího představitele bolševické zvůle na všech úrovních moci než je on, pan Josef Větrovec. Rádoby žoviální, totálně lidový, nádherný exemplář človíčka, vytaženého výtahem života na slunce. Pro jeden možná neuvážený krok. A on zbytek života musí přemýšlet, zda z toho profitovat, či raději ne. Když se podíváme na jeho výčet rolí a obdržené státní ceny, rozhodl se profitovat. Jeho věc. Masaryk už zase stojí.

Mimochodem, vytváření a následná demolice soch, opětovné vytváření a ponechání jiných, neméně problematických na svých místech, není vizitkou jakési demokracie, ale blbosti zainteresovaných úředníků. Jejich deklarovaná zaměstnanost něčím jiným hovoří přece srozumitelně. Ti lidé na to nemají a dav je zase příští volby pošle do křesílka, kde oni sprostě trpí. Mějte rozum, humánnost, ksakru! Vražte jim do ruky koště, možná zavřeští radostí.

Řeknete, to bylo dávno. Ale!!! V prvním případě spočítatelná řada obětí. V padesátém třetím pod Masarykem o život nikdo přímo nepřišel. Na uzdě se tenkrát udržely i nasazené ozbrojené složky moci. Ono střílet do lidí a říkat si, že mají pravdu, dokáže asi jen internacionální pomocník. Ten přijde až v šedesátém osmém. Která z obou tragédií znamenala větší katastrofu pro obyvatele, město, stát?

zdroj obrázku: www.mimo-art.cz 



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0397 s