Ivan Wernisch vybral a uspořádal z Kryptadií K. J. Obrátila (vydávané v 30.letech) jedinečnou sbírku básní, říkadel, hesel i písňových textů, pojednávajících o tom, jak národ český žije, tvoří a hlavně pohlavně žije. Krásnou lehkostí lidové tvorby, dávají tyto veršované básničky najevo svou necenzurovanost a ukazují zcela na odiv, krom všech tělesných částí, i nahou krásu českého jazyka. To vše v nejsyrovější podobě. Velmi zajímavé jsou některé „kousky“i z historického hlediska. Výsměšná parodie na naši hymnu, tak jak ji zpívali s oblibou němečtí vojáci za války, nebo ukázky dílek dob Rakouska – Uherska.

Je také možné, že si řeknete: „Tu znám, ale jinak, asi takhle…“ To svědčít pouze o pestrosti a kráse našeho lidového jazyka.
Velmi skromná ochutnávka: „Zděná prdel knajpovala/koš měl v řiti sucho/na topole židle srala, / džbán si prznil ucho.“ (slušnější útržek). Ovšem takových jedinečných kousků se v knize nachází spousta. Každý si přijde na své, ať již hledáte cokoliv.

Servítky při vybírání pan Wernisch zahodil. Sex se smrskává na pouhé vyměšování, vše jde přímo a bez servítek na věc. S překvapením zjišťujeme, že se to dokonce i krásně rýmuje. Důvěrná znalost všech úkonů, vždy jen naznačovaných, závratně narůstá díky přímočarostí, s jakou jsou nám předkládány.

Jako pohádku na dobrou noc bych tuto knihu nedoporučoval. Jako čtení při přesycení vážností, chuti se pobavit, potřebě dát vale všem zbytečným předsudkům? Určitě! Lidová tvorba je všude kolem nás, od zdí s nápisem – Miluji tě Evo. Adam - až po provokující – Kdo to čte, je prase!


^{Wernisch Ivan, Kdo to čte, je prase
vydalo nakladatelství Paseka v r. 2008
Foto: paseka.cz}