Byl pozdní večer, první máj…
20.08.2008
Jindřiška Kodíčková
Film
a pak ještě asi závěrečné zvolání Hynku, Viléme, Jarmilo… zbylo z kdysi povinné školní četby ve většině z nás. Režisér a kameraman F.A.Brabec natočil nový celovečerní film na motivy Máchova Máje a chce jím nejen vrátit tragicky romantický příběh do našeho povědomí, ale i vzdát hold nádherné české krajině, věčné lásce a žhoucí vášni.
V předvečer premiéry filmu Máj nám pan režisér F. A. Brabec odpověděl na několik otázek:
Dnes se dle výzkumů moc nečte, klasická poezie už vůbec ne. Domníváte se, že verše Máje ještě dokáží promlouvat ke čtenářům?
Doufám, že je v lidech stále kousíček poezie a ne jen honba za konzumem. Jestli je K. H. Mácha ten pravý, jsem v sobě hledal přes pět let a kdybych o tom nebyl pevně přesvědčen, tak bych film asi nerealizoval.
Cílem vašeho filmového snažení je nově objevit skoro zapomenutou báseň nebo pocitové kouzlení s obrazy? Jakou roli přičítáte kameře?
Určitě mě vždy těší připomenout díla, co zde již byla a jsou stále velmi kvalitní a nadčasová. Básně ve mně vyvolávají konkrétní obrazy a tak zbývá „jen“ najít klíč, jak je převést na filmové plátno. Samozřejmě je kamera moje srdeční záležitost a tak jsem rád, když mohu své vidiny zkonkrétnit. Film bez příběhu byl pouhé seřazení obrazů krajin a nálad. Proto jsem se v Máji pokusil zkonkretizovat básníkovy i moje představy do reálného děje. Kamerou se pak snažím takovéto klasické story obohatit o vizuální zážitek, připomínající zpětně báseň.
Proč jste se vydal opět netradiční cestou ve ztvárnění epického obsahu?
Je to asi věc povahy. A když mohu být ve výběru zcela svobodný, tak je mi mnohem bližší ta komplikovanější a složitější cesta, na které si mohu víc hrát a vyzkoušet postupy třeba ne tak úplně filmově klasické. Asi mě přitahují překážky, protože ta rovná cesta je možná už trochu za mnou, té jsem si už užil jako kameraman.
Vybírání jednotlivých herců bylo asi tvrdým oříškem. Jaká kritéria jste si stanovil pro hlavní představitele?
Hledal jsem pro ústřední dvojici Jarmily a Viléma v podstatě současné „rebely“. Nechtěl jsem dělat klasickou dobovku, přesně zařazenou do konkrétního času. Takže mám teď svého „Jima Morissona“ a „Alanis Morissette“ (Matěj Stropnický a Sandra Lehnerová – pozn. aut.) tak, jak jsem si to představoval.
Teď, když padla poslední klapka, film je u konce: splnili herci vaše očekávání?
Vždycky můžeme všichni přidat, jak s oblibou říkám při natáčení a je pravda, že jsem měl před natáčením s dvěma neherci docela strach. Oba předčili mé očekávání. Od ostatních, od té první herecké ligy ( např. Juraj Kukura, Jan Tříska, Nina Divíšková, Vladimír Javorský, Jan Přeučil – pozn. aut.), kterou jsem obsadil, se očekávají skvělé výkony, ale i pro ně to byla velmi těžká poloha básnického ztvárnění filmového děje. Pomohli mi víc, než jsem čekal.
Předchozí Kytici lze charakterizovat jako filmovou báseň beze slov. Máj půjde v jejích stopách, nebo jste zvolil jiné prostředky, jak přiblížit lidskou tragedii obsaženou v Máchově příběhu?
Máj bude jiný, protože byla báseň přepsána do velmi silného příběhu týkajícího se všech hlavních postav. Báseň je ve své podobě „jen“ vodítkem a svými verši zvukovým doprovodem obrazového vyprávění více reálného než v Kytici.
Hledal jste pro film autentickou krajinu?
Začínali jsme hledat v Máchově kraji, ale krajina mi připadala až příliš romantická a pro film jsem měl představu trochu drsnějšího kraje. Takže jsme hlavní motivy našli v okolí Ranné u Loun, ve strmých kopcích v Jiřetíně pod Jedlovou, ale natáčeli jsme i na Moravě a v Českém ráji.
Děkuji za rozhovor a přeji Vašemu filmu nejméně takový divácký ohlas, jako měla úspěšná Kytice.
Kameraman a režisér F. A. Brabec (*1954) už na gymnáziu rád fotografoval a tak cesta na FAMU byla zcela zákonitá. Kariéru kameramana zahájil ve Filmovém studiu Barrandov, debutoval celovečerním filmem Čas sluhů, dále se podílel např. na filmech Stavení, Obecná škola (Cena za kameru na FF Bellinzone v roce 1992) nebo Akumulátor (Český lev za nejlepší kameru za rok 1994). Posléze se začal věnovat i režii, a hned prvním filmem Král Ubu získal tři České lvy a Grand Prix na Famafestu za nejlepší režii. Následovala divácky velice úspěšná Kytice, oceněná i na Vinnie Festivalu v USA, Bolero nebo filmařský experiment Krysař, který natočil během jediného dne. Jako kameraman se naposledy podílel na Jakubiskovu filmu Bathory.
Při příležitosti premiéry filmu vydává nakladatelství MLADÁ FRONTA knížku K.H.Máchy Máj, která je doplněna filmovými fotografiemi
Foto: www.beltfilm.cz