Příroda a pevná výchova ji formovaly již od útlého dětství. Cílem rodičů byla dcera lékařka, ji to však táhlo k tanci a divadlu, které nakonec vyhrálo. Už jako malá tancem vzdávala hold lesu, loukám, přírodě: „Bavilo mě tancovat mezi stromy a představovat si, že tam »něco« je. To bylo také moje první obecenstvo – les, ono »něco«, babička s kozou a sousedka, jinak nikdo. Objímala nás nádherná příroda a úplná samota. Dělala jsem, co jsem cítila jako nejpříjemnější. Moc se mi líbilo tancovat, aniž bych tušila, že existuje nějaký tanec či divadlo. Už asi v pěti letech jsem si vymýšlela různé příběhy.“ Ale i k léčitelství a znalosti bylinek se postupně intuicí i studiem dostala také.

Po gymnáziu ukončila i konzervatoř (1944), první angažmá získala v souboru J. Honzla ve Studiu Národního divadla, kterému zůstala věrná dodnes. Za šedesát let zde vytvořila přes sedmdesát rolí, v nichž mnohdy uplatnila i svůj komediální naturel. Vyhledává i komornější scény, které ještě více umocňují její mnohobarevné, sdělně silné herectví (Divadlo v Řeznické, Divadlo U Valšů, Rokoko či Ypsilonka).

Diváci ji však neznají pouze z divadla, její hlas k nim zaznívá z rozhlasu, uplatnila se ve filmu (např. Němá barikáda) a zaslouženou pozornost získala i díky televiznímu fenoménu - seriálům (služka – Sňatky z rozumu, Aranka z Chalupářů, paní Plecitá z Náměstíčka, Návsi a Příkopů). Podobně jako ve filmu se jednalo spíše o menší, lépe řečeno vedlejší role, ale svůj živelný talent v nich prodala vždy s nejvyšší cenou.

Ljuba Skořepová, i přes svých osm křížků, je nesmírně vitální, její zdravý kořínek ji můžeme pouze závidět: "Mám od života spoustu darů, a za ty jsem musela něco obětovat." Ano, sama si uvědomuje, že nic není zadarmo. Proto se snaží přírodní cestou upevňovat své zdraví, o astrologii, magii a síle bylinek ráda vypráví i píše. Vždy má připravený bezinkový likér či sušenou meduňku. A že ve zdravém těle se skrývá zdravý duch, dokumentuje paní Luba více než výmluvně.

Své jubileum pochopitelně oslaví s herci a přáteli, s nimiž je životně i pracovně spojena. I divadla se ke gratulaci připojují. Národní divadlo uspořádalo výstavu fotografií z divadelních představeních, v nichž hrála.

Nestárnoucí herečku pozdraví i MDP. Zde si zahrála mimo jiné titulní roli Harpagona v Mollierově Lakomci či Rozu v inscenaci Pomsta Karamby Williama Norfolka. V současné době ji mohou diváci vidět jako Ruth v Marvinově pokoji, na podzim pak v premiéře Kauza Divá Bára.

Na malé scéně Divadla ABC „Ábíčko“ září v úspěšné one-woman show César a Drana (hra kanadské dramatičky Isabelle Doré získala v roce 1992 první cenu v mezinárodní soutěži jednoaktových her). Strhující vyprávění staré romské ženy, je v jejím nezaměnitelném podání hrou plnou lásky, tajemství, humoru, vášně a životní moudrosti. Ve vzpomínkách se mísí realita s fantazií, pravda s nepravdou, bolest s radostí, život se smrtí…

… A právě monodrama César a Drana bude součástí unikátního projektu Městských divadel pražských k oslavě jejích narozenin. V divadle Rokoko 22. září 2008 od 19 hodin vystoupí Ljuba Skořepová pouze pro Vás, milí diváci.

„ Druhá část večera nabídne divákům ojedinělé setkání s touto osobitou, nezaměnitelnou a svéráznou herečkou, která k nám, do Městských divadel pražských, neodmyslitelně patří,“ říká dramaturg MDP Jiří Janků.

Během přátelského posezení bude doyence souboru Ljubě Skořepové dělat na jevišti doprovod herecký kolega – zástupce té nejmladší generace. Ljubu Skořepovou totiž s kolegy o 40 let mladšími pojí víc než chuť a síla k experimentům. Jak sama říká: „Hraji někdy s lidmi, od kterých mě dělí hned několik generací. A necítím se mezi nimi špatně, protože ti mladí ke mně nějak přirozeně jdou... Pijeme společně kafe, půjčujeme si hřeben, make-up, nemáme před sebou zábrany, bavíme se… A já se cítím stejně jako dřív, zamlada.“

Slavnostní večer v Divadle Rokoko začne v 22. září 19. hodin.

^{foto: archiv MDP}