Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéněFestival ARCHITONY inovativně kombinuje hudbu a architekturuDas Filmfest ve 3 českých městechZázračná písně krajina završuje 20leté putování Anety LangerovéKdyž jsme byli sirotci85 roků by bylo spisovateli Jiřímu NavrátiloviUmění prostého života? Návod k použitíPravda o medu: Nenechte se zmást mýtyPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon času
Ticho ovlhčilo prst v srsti rybníka a ukazuje k sobě. V říze pláče přichycené dveřmi vzpomínky odmotáváš z očí klubka slz, jež navíjel čas tkáč. Co to kape z kohoutku povoleného slunovratem? že byl úsměv poslán do koutků úst na hanbu, že si duše klekla do struhadel oken na kolenou pohledu? Otvírám Ti dveře naproti, průvan mezi úsměvy ať rozechvěje, co nám zmlklo pod chrámovou lodí alejí. Nežel vody, kde jsi plavala v to plavé léto zpomalována jen povláváním vlasů-, ledy bosá přejdeš rychleji. |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.