Jejich objevy, nápady, názory a zkušenosti plné téměř celou stopáž. S uvedením této hry však bylo hodně v sázce. Inscenace vždy v celkovém pojetí vyjde buď jako trapností od shora až dolů naplněný propadák či hra podaná na úrovni s častými filosofickými otázkami. Co by kdyby. Doba, ta doba, díky níž nejeden lidský život padne nazmar. Či si za dobu a předsudky v ní můžeme sami?

Nejsme schopni víc než kopírovat vzorec chování a každý, kdo se odliší jako by se k smrti odsoudil? Snad. První půle hýří vtipem. Ne bezduchým. Tak věrně zobrazuje mýty, jež doba vytváří. Či si je opět vytváříme sami a demagogicky na nich lpíme? Vylézt z ulity, posunout se dál.

Společnost křičí ne. Druhá půle zarazí do sedaček. Už žádné vtípky. Dost. Teď realita napáchaná námi samotnými. Postavy čelí četným rozhodnutím zmítány všemi špatnými vlastnostmi a jak jinak než, ke všemu ještě všudy přítomnými předsudky. Kam až je člověk schopen zajít? Hořký, tragický skorokonec výtečně podaný Danou Fialkovou. Světlý okamžik předvedla i Tereza Dočkalová. Ač srovnat se hlasovým podáním a ztvárněnou rolí zdá se nemožným. Nekritiuzuji gesta, velice pak hlasový projev, bez smyslu pro vystižení situace.

Zde jako obyčejný divák v mysli křičím NE. Tady už má být konec. Anebo spíš ať už to proboha skončí? Dojem, že víc již vstřebat nelze. Co ještě (?), kam dále autor postavy vedl a k jakým hrůzným koncům?

Nikam. Jen ještě pár filozofických otázek. Úsměvný konec. Brány divadla otevřeny. A teď všichni ven. Moc se jim nechce divákům. Ohromeni tou psychologickou smrští se pomalu ztrácejí v temnotách. Po hře zbyla jen tragikomedická věta v nadpise. Úsměvná, ba pro diváky těžká jako kus olova.

Foto v úvodníku: Tereza Dočkalová (Vendulka Bergmannová)
Foto na konci článku: zleva - ležící Marek Cisovský (Ota,gymnasista), Vladislav Georgiev (Arnošt Röbel, gymnasista), Vojtěch Lipina j.h. (Jiří, gymnasista) 

Překlad:                    Petr Kopta
Režie a hudba:        Michal Lang
Scéna:                      David Bazik
Kostýmy:                 Marta Roszkopfová
Dramaturgie:         Tomáš Vůjtek

Premiéru hry  Procitnutí jara uvedla Komorní scéna Aréna 18.10.2008

^{Zdroj fotografie: www.divadloarena.cz}