Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  neděle 19.5.2024, svátek má Ivo 

Hledej

Sociální sítě



Webmagazín na Instagramu
Webmagazín na X Twitteru

Spolupracujeme

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Až se ke mně život otočí zády, chtěl bych myslet na šlehačku

10.11.2008   Lucie Hajduková   Divadlo   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Až se ke mně život otočí zády, chtěl bych myslet na šlehačkuProcitnutí jara se opět řadí k těm hrám, které nevidět znamená nebýt. Nonkomforní, šokující, kontroverzní. Spolu se 14 – ti letými chlapci a dívkami se ocitáme před otázkou když ne čáp, tak kdo tedy?


Jejich objevy, nápady, názory a zkušenosti plné téměř celou stopáž. S uvedením této hry však bylo hodně v sázce. Inscenace vždy v celkovém pojetí vyjde buď jako trapností od shora až dolů naplněný propadák či hra podaná na úrovni s častými filosofickými otázkami. Co by kdyby. Doba, ta doba, díky níž nejeden lidský život padne nazmar. Či si za dobu a předsudky v ní můžeme sami?

Nejsme schopni víc než kopírovat vzorec chování a každý, kdo se odliší jako by se k smrti odsoudil? Snad. První půle hýří vtipem. Ne bezduchým. Tak věrně zobrazuje mýty, jež doba vytváří. Či si je opět vytváříme sami a demagogicky na nich lpíme? Vylézt z ulity, posunout se dál.

Společnost křičí ne. Druhá půle zarazí do sedaček. Už žádné vtípky. Dost. Teď realita napáchaná námi samotnými. Postavy čelí četným rozhodnutím zmítány všemi špatnými vlastnostmi a jak jinak než, ke všemu ještě všudy přítomnými předsudky. Kam až je člověk schopen zajít? Hořký, tragický skorokonec výtečně podaný Danou Fialkovou. Světlý okamžik předvedla i Tereza Dočkalová. Ač srovnat se hlasovým podáním a ztvárněnou rolí zdá se nemožným. Nekritiuzuji gesta, velice pak hlasový projev, bez smyslu pro vystižení situace.

Zde jako obyčejný divák v mysli křičím NE. Tady už má být konec. Anebo spíš ať už to proboha skončí? Dojem, že víc již vstřebat nelze. Co ještě (?), kam dále autor postavy vedl a k jakým hrůzným koncům?

Nikam. Jen ještě pár filozofických otázek. Úsměvný konec. Brány divadla otevřeny. A teď všichni ven. Moc se jim nechce divákům. Ohromeni tou psychologickou smrští se pomalu ztrácejí v temnotách. Po hře zbyla jen tragikomedická věta v nadpise. Úsměvná, ba pro diváky těžká jako kus olova.

Foto v úvodníku: Tereza Dočkalová (Vendulka Bergmannová)
Foto na konci článku: zleva - ležící Marek Cisovský (Ota,gymnasista), Vladislav Georgiev (Arnošt Röbel, gymnasista), Vojtěch Lipina j.h. (Jiří, gymnasista) 

Překlad:                    Petr Kopta
Režie a hudba:        Michal Lang
Scéna:                      David Bazik
Kostýmy:                 Marta Roszkopfová
Dramaturgie:         Tomáš Vůjtek



Premiéru hry  Procitnutí jara uvedla Komorní scéna Aréna 18.10.2008

Zdroj fotografie: www.divadloarena.cz




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0352 s