Co se stalo zde? Jakoby Otomar Dvořák u své v pořadí třetí knihy, jež volně váže na předešlé, záměrně opustil styl jemu vlastní. Nejenže se příběhy prolínají do, teď už sáhodlouhých kapitol, ale zásadně tady postrádám autorův komentář. Chybí zde onen nadhled, humor a vlastní názor. To je cihlová zeď bez malty. Ne čirou náhodou se tak ocitáme ve formě skorostati či pojednání.

Mrzí mě ta diametrální odlišnost formy. Není pochyb o tom, že Démonické pasti se s prvními dvěma knihami v takovém případě (nejde teď o obsah) nedají srovnat. Na počátku nacházíme krátké tajuplné příběhy, které ale postrádají leccos z toho, na co jsme si u autora zvykli. Mystickou, ale i logickou stránku věci a v neposlední řadě nepostradatelný autorův komentář.
 
Proč? Předešlá forma byla dobrou volbou pro čtenáře. Na druhou stranu musím kvitovat bohatší fotografickou výbavu, což určitě nepovažuji od věci. Ani obsahově se nic nemění. Témata jsou vskutku zajímavá, jen ta forma, především pak v prvních oddílech knihy. Skrytou návaznost kapitol také nepovažuji za nejzdařilejší. Čím dále se však oním labyrintem proplétám, jako by přestávalo platit předešlé a veškerá známá forma se přece jen po krůčkách vrací.

Dost už k formě. Tentokrát se v knize Démonické pasti Otomar Dvořák věnuje především proslavenému fenoménu Divoké honby. Známé především z lecjakých pověstí. Jako vždy bere v potaz všechny její aspekty a tak se spolu s tímto termínem dostáváme až k její podobnosti s tornády, Meluzínou, kruhy v obilí, bludičkami (odkud jsem si vypůjčila i název jedné z podkapitol do nadpisu), divými muži a v neposlední řadě také bludnými balvany.
 
Až se zdá, že se všechny tak známé jevy z pověstí spojily do jednoho hrůzu nahánějícího úkazu. Divoké honby. Skutečně má pak na svědomí ten vysoký počet ztracených lidí za podivných okolností, například při cestě pro limonádu? Dokáže zprostředkovat obrazy minulosti v mysli všech možných lidí, kteří se najednou ocitli na jim neznámém místě, přestože logicky přece věděli, že jdou na procházku do míst, která znají už od dětství?

Vše zůstává otázkou i nadále… 

_{Otomar Dvořáka:  Démonické pasti
Vydalo nakladatelství XYZ v roce 2008
^{Zdroj fotografie: www.xyz-knihy.cz}}