Stejné jako gilotinu, oprátku. Na druhé straně neexistence těchto kratochvilných pomůcek v trestním řádu setřásá z grázlů bázeň před soudní akvizicí a z chování celých národů se vytrácí taktnost. Ale odbočili jsme!

Pokud by naše říjnová anketa mohla promluvit do utváření nových mocensko- administrativních struktur, ušetřily by se určitě money a možná i nervy.
Protože čtenář(ka) Rozhledny přichází s nezkrotnou inovací mezinárodních vztahů a šíbři z celé Evropy dosedají v letadlech na ruzyňskou runway a posléze na svou backside.

Zdržme se u první skupiny našich respondentů. Průměrných 18 % z vrozené skromnosti a snad i jakéhosi zpátečnictví se řídí stupidním heslem našich prababiček. Sedávej panenko v koutě, najdou tě. Blbost. Kdo by hledal v koutě, když pomyslný střed placu je přehuštěn aktivní masou, kterou přilétají obdivovat Džamily a Džamilové z celé Evropy.

37,1 % z vás rozrazilo vrata od rodové stodoly a výuku cizího jazyka vložilo na bedra vždy přítomných tlumočníků. Jsou jich obyčejně plné pláže a noční podniky každého letoviska, o zimovištích nemluvě. Výhoda tlumočníka je nasnadě. Jeho trpělivost je prakticky bezedná, způsob výuky silně intuitivní. Spontaneita předávání lingvistických dovedností zaručuje jejich věčnou zapamatovatelnost, jejich celosvětové rozšíření dovoluje snadno aplikovat své dovednosti na tlumočníka v jiné destinaci. Lingvističtí kantoři pláčí a jsou hromadně propouštěni. Lingvistické kantorky se snaží, ale jak říká přísloví: „Pozdě Bycha honit“. Neznám Bycha, ale nezávidím.

Třetí a čtvrtou skupinu odpovědí v našem dotazníku jsme záměrně sloučili. 44,9 % mluví dvěma, třema a více jazyky. Není zářnějšího důkazu o prospěšnosti otevření státních hranic. A to číslo každým rokem roste. No hubbub! Žádný povyk. Výrazně totiž poskočí až v momentě, kdy dnešní osmnáctiletí při dalším výjezdu najdou svého tlumočníka.

Zdroj obrázku www.gambrinus.cz