Barevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)Ať žijí múzyOtcovi psí smrt (díl třetí)
Tajný život Frederyka ChopinaCo mě v květnu zaujalo na NetflixuPraha zažila opět plno radosti a štěkotu. Psí den přilákal i Helenu VondráčkovouTajný život AIVe víně je pravda. Někdy i vraždaNebeská modř – Peklo je ještě níže, než si myslímePět roků uteklo od smrti Mirka KováříkaBylo jednou jedno Duhové údolíRobert Vano v Tančícím domě pobavil historkou o hrobce, zve i na výstavu Vesmír a mezilidské dialogy = almanachTajemství všech tajemství budí rozruchHudba z Mission Impossible
Protože k nákupu za město je to světa kus, užívám k cestě rád autobus. Staví mě dokonce tady před domem jakoby chtěl být snad přítomen té krásné chvíli mé návštěvy kdy vstoupím bez zbytečné prodlevy do světa snů a obchodní fantasie, kdo nezažil, ten si neužije, vždyť obchodní dům není jen prostor ke kupování, změnil se v místo touhy a tichého přebývání, a těm kdo cítí svou duši poněkud malou stává se i novou katedrálou, a adorace spotřebnímu tovaru stíhá lidi myslící po staru, aby změnili své návyky či měřítka, což stává se bohužel často a nezřídka. Takže, na apetit mého vkusu vrátím se raději k tomu autobusu. Abychom od tématu se zbytečně nevzdálili když klíč k němu je právě v tuto chvíli uvnitř a v rukou kolo volantu svírá, což měla by vysvětlit sentence jiná. Jaká to ruka a komu vlastně patří? Dívej se honem a oči si protři. Vždyť je to dívka, nebo snad žena, má duše je zcela okouzlena. To mládí, krásná tvář, pohled vskutku jak na oltář, aťsi nakonec dítě či žena, jistotně hledám pro ni jména a vbrzku nalézám. Protože patří jen sobě sama, nám jak řecká bohyně dána, aby svým půvabem řídila autobus tam za město - pořádný světa kus. A kouzlo její tváře osvítí jak svatozáře všechny kdo smutkem byli postiženi či jiným bolem srdce ublíženi. To všechno dokáže to zjevení, pro něž neznám lepší příjmení než - slečna . A od té doby značný uplynul již čas, dávno ona v autobuse nevozí nás, v jeho řízení mnozí se též vyměnili, mužové statní slečnu nahradili, ale její jméno stále přežívá, autobus "slečnou" celý se nazývá. Ptáte se proč vlastně v tomto přestrojení? Že nikdo nejsme dokonalí je naše nadělení. |
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.