Sláva vítězůmJak jsem se měl před půlstoletímRobinson Zpěvák Petr Novák, já a náhrobní kámen vlakovkyVečírekMilane Špačku, tak už vylez
Nová výstava v Kutné Hoře odhaluje příběh slavné mincovnyJeff Beal v Praze: Světová premiéra hudby k vizionářskému MetropolisMilovník knih v roli kataDvousetletý Gustave MoreauOperace Viking: Série o českých špionech za studené válkyIgráček slaví padesátiny. Přejeme všechno nejlepší!Ticho, které zůstalo v dlaních: Březnové ohlédnutíMarně vzpomínám na ZoruNámořník z domu s cimbuřímRebecca Campbell: Karty pradávných kamenůPřed deseti roky odešel Standa ProcházkaMezinárodní týdny tance slaví 40 let: v dubnu do Prahy přijedou soubory z Evropy
Báseň zavinil deštivý den,ale co je zvláštní, že zatímco jsem to psal,ještě jsem netušil,že ta voda zbělá a ztichne.
| Déšť zasazuje růže do oken, otvírá květy na pokožce dlažeb, za sklem se nepoťme a pojďme moknout ven, tam mezi pršícími biči stojí stráže. Jabloně... Déšť jim přestřihuje růžence - teď sypou se, i bez listí strom šelestí, dešťové šperky nesou větve nelehce a vrací drobné větru od cesty. Čas tikotu na knotu věčnosti je déšť, kletby se mísí mezi modlitby: Kdy přijdeš, hrome, kdy laskavě přestaneš? - Až naprším a uschnu. Kdo ví kdy... Déšť... staré obrazy rozpíjí v nové akvarely, z oblaků v cíli okapává vzduch, vtom paprsky sršící škvírou, jíž jste neviděli, déšť poutá do oblouku sedmi stuh. |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.