Nebyl by to Salman Rushdie, kdyby se jeho nový román Klaun &Salimar ubíral pouhou cestou lásky. Zpočátku šťastné manželství hinduistky Búnyi Kaulové a muslima klauna &Salimara ukončí dívčina vypočítavě milostná pletka s americkým velvyslancem Maxem Ophulsem. Láska a vášeň se stávají jen nástrojem a jen brzdou. Pomocí nich však pronikáme do stereotypů a rigidní strnulosti fundamentalismu, jež temným způsobem ovlivňují život, zasekávají se do pojmu tradice a jako takové jsou pro spoustu lidí (nejen v Kašmíru) nepřekročitelné.
Rushdie, dávno vynesený na vrchol zájmu čtenářů i kritiky (také díky Chomejnímu vyhlášení fatvy za román Satanské verše),
se neustále otevřeně vrací k ožehavým, nebezpečným tématům své původní domoviny. Vybírá si je proto, že v nich dobře uplatní svůj široký rozhled, může pomocí prolínání odlišných kultur modelovat nové pohledy na svět a ukazovat možnou cestu. V neposlední řadě jsou pro spisovatele atraktivní svoji výbušností, kontroverzí. Skrze ně přináší zejména evropským čtenářům magickou exotiku Východu. Vhled člověka, byť fyzicky vzdáleného od epicentra dění, nicméně archetypálně spřízněného, realisticky ztvárňuje problém neklidného Kašmíru, mnoho let zmítaného v konfliktu mezi Indií a Pakistánem, muslimy a hinduisty.
Pro evropského čtenáře má osobité kouzlo líčení vzdálených reálií, protože mu do značné míry připomínají ty vlastní, ale tolik nedráždí jeho svědomí (klidné soužití národů i náboženských uskupení - podobně jako kdysi v českém pohraničí, na Balkáně či židovská otázka, avšak jen do té chvíle, než "zasáhnou vyšší zájmy". Pak se pragmatická idyla změní v krvavé násilí, aniž by někdo skutečně chápal proč, a přesto do něho aktivně vstupuje). Lidské vášně, láskou počínaje a nezřízenou touhou jednotlivců po moci konče. Stejné na celém světě. Láska i individuální zájmy jsou člověku bytostně nejbližší. A právě ten rubáš, vlající tak daleko, je spolehlivě zahalí a náboženské relikty, u nás celkem již nepochopené, se stávají hlavně napínavou dramatickou četbou. Prostřednictvím klauna &Salimara a pomsty, kterou kdysi slíbil, si očišťují vlastní čest.
Příběh začíná vraždou Maxmiliana Ophulse, bývalého bojovníka proti fašismu, před dveřmi losangeleského bytu jeho dcery Indie. Ophulse, který prožil léta v Indii, znal realitu tohoto kusu světa a snažil se o vyrovnané politické postoje, ale zároveň byl reprezentantem Ameriky, té, která dodávala zbraně mnoha radikálním hnutím:
"Možná že tu zbraň, kterou držím v ruce, jsi do téhle země přinesl ty. Možná ji jednoho dne pozvednu proti tobě a vystřelím." Dá se právem předpokládat, že za jeho smrtí stojí politický extremista.
Do určité míry je to pravda, ale hlavní pohnutky se zrodily kdesi v horoucí přísaze na zelené kašmírské louce. Pak krásná Búnya zatančila a velvyslanec přestal myslet hlavou… A na konci příběhu se vznáší pachuť nevyslovené smrti: oběť Kašmíra a &Salimar.
Naplnění osudově zaslepené kruté přísahy.
Bohatě rozvětvený reálný děj okořeněný magickou exotikou, jazykovou vytříbeností a lehce napínavým příběhem řadí Klauna &Salimara k bonbónkům světové literatury.
Salman Rushdie se narodil 19. června 1947 v Bombaji. Do češtiny byla přeložena některá jeho díla, např.
Maurův poslední vzdech, Děti půlnoci, letos opět oceněné Bookerovou cenou, Hanba, Satanské verše, Harún a moře příběhů, Východ, Západ, Zem pod jejíma nohama, Zběsilost. Rushdie, Salman: Klaun &Salimar
Vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2008
Foto: www.paseka.cz