Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéněZázračná písně krajina završuje 20leté putování Anety LangerovéKdyž jsme byli sirotci85 roků by bylo spisovateli Jiřímu NavrátiloviUmění prostého života? Návod k použitíPravda o medu: Nenechte se zmást mýtyPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon časuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavě
Zkuste vyjmenovat pět věcí, charakteristických pro Vánoce. Mnoho z nás si jistě vzpomene na pojmy, jako jsou: vánoční stromeček, cukroví, kapr, koledy nebo dárky. S Vánoci je spojeno ještě mnoho dalších zajímavých fenoménů, ty nejdůležitější a nejtypičtější pro naše kraje dokážeme ale hravě shrnout právě těmito několika slovy, která se pojí s genderovými stereotypy.
Já jsem již ten stereotyp dávno opustila
Nepeču cukroví již mnoho let.Když jsem byla ještě holka, matka si zakládala na tom,že napekla spoustu druhů cukroví.Ale to se to peklo,matka,babička,teta,já a moje sestra.Jedno odpoledne nebo dvě a bylo hotovo.
Když jsem se vdala a měla 2 děti/chlapce/, měla jsem zpočátku také snahu péct, ale sama, to byla hrůza. Trvalo mi to hrozně dlouho, byla jsem urvaná a chlapci vše hned snědli. Tak jsem si jeden rok řekla dost. Od té doby cukroví nepeču,jen na štědrý den vánočky. A jde to také alespoň nejsem tlustá.
naše maminka právě před dvěma lety rázně řekla, že už nic péct nebude...a protože jsem si to nedokázala jinak ani představit (bez té vůně...), obětovala jsem se...po letošním zážitku ale uvažuju, že příští rok už se obětovat nebudu.
Hm, tak mě by hlavně zajímalo, kde se zrodilo to šílenství péct patnáct druhů cukroví, mé letošní snahy o pečení zhatil můj zdravotní stav...
Ale na druhou stranu já zůstávám imunní vůči tomu šílení, myslím, že si to ženské dělají tak trochu... No jak bych to řekla, vrchol slepičích rozhovorů je to, zda-li je doma už připraveno vše na Vánoce a když někdo řekne že ne, sesypou se na něj jak vosy. Já tyhle věci neřeším.
..tak na tomhle je, Martino, určitě velká část pravdy =)
Pavlo- takže ony si to ty ženské tak nějak všechno zavařily ve své vlastní režii.-)
...ano, je jen malá část společnosti, která není vychovávána podle stereotypů (ať už se týkají čehokoliv). vždycky se bavím na přednáškách z úvodu do sociologie, když nám přednášející vykládá drobné příhody ze života, na kterých ilustruje naší deformovanost...holčičky jsou oblékány do růžové a jsou vychovávány a vnímány odpočátku jaksi přirozeně jinak, než kluci...zkrátka...jsme uzamčeni v šablonách...a ano, tou deformací, která ale prvotně pochází od společnosti, si na sebe všichni pleteme bič.
Pavlo, ale záleží jen na Tobě, zda se tomu poddáš. Hranice jsou ty, a šablony, které si vytvoříš sama v sobě a řekneš - budu se jimi řídit. Navíc od nemyslících slepic nemůžeš očekávat nic jiného, než to, že pojedou podle jedné šablony.-)
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.