Jak říkám, trio. Pepa Streichl – kytara, foukací harmoniky, zpěv. Michal Žáček – saxofony. Alan „&Svejk“ Hudeček – perkuse. Rozdíl mezi protagonistou a zbylou dvojicí tria minimálně generace. A co? A nic. V muzice se to nepozná.

Jak běžel koncert, prosazoval se čím dál víc Michal Žáček. Figura blues mu umožňovala utíkat do školních etud, zahraných se slušnou improvizací, jistě. Zaslechli jsme i nějakého &Sevčíka, kterého jsme pidlali v dětských letech na housle.

U stolu po koncertě  se našel prostor pro minirozhovor. Pepo, co pro tebe znamená blues?

A proč ne? Každá generace má svůj život a tedy bude mít své blues. S jiným obsahem, možná. Ale to je nevysvobodí. Nakonec, tohle trio je nejhlasitější kladnou odpovědí.

Kdo čekal nové pecky, musel být zklamán. Kdo přišel na vyzkoušenou muziku, odcházel spokojen. I když Streichl tahá k mikrofonu mnohdy náměty černější, než uhlí v dolech na Ostravsku. „Ale co naděláš? Já tam žiju,“  řekl. 

_{Zdroj fotografie www.novinky.cz}