Za pornem do Rudolfína?
15.01.2009
Jaromír Komorous
Výtvarné umění
Andy Warhol se celý svůj aktivní život předváděl světu jako jeden z jeho největších divousů. Označován za krále pop-artu se ptal, co si za tím představovat. Populární masové umění? Odpověď nenajdete ani na výstavě, která se chystá v Rudolfinu od 29.1. 2009. Ponese název Motion picture. Žádný světový umělec se nepředstavuje českému publiku tak často jako on.
Spotřební zboží zabalil do obalů (plech, sklo, kartón), které povýšil až na fetiš společnosti. Zahrnul ji barevným sítotiskem na konzervách s Cambellovými polévkami, emblémem Coca-Coly a obrazy Marilyn Monroe na mnoho způsobů. Zamiloval se do velkých formátů a hlavně do nekonečného opakování motivu. Takové artefakty svého díla nechal mutovat do rozdílných barevných podob. Pracoval s jasnými až zářivými barvami v protikladu s celou paletou jiných, pastelových až doslova matných. Pravidlo jejich použití jsem nevystopoval.
proslulé Cambellovy polévky
V Praze uvidíme známý pornografický snímek Blow Job. Také vykutálený nonsensový snímek Sleep. Jak dlouho se vydržíte dívat? Umělecká díla do Rudolfina zapůjčí Muzeum moderního umění v New Yorku a Muzeum Andyho Warhola v Pittsburghu. Experimentální filmy, fotografie z 60. a 70. let. Jeho práce a pod jeho vlivem zpracované.
Jeho umělecké studio „The Factory“ se stalo v 60.letech minulého století pojmem nejen pro New York. Dokázal se obklopit špičkovými umělci doby v jakémkoli oboru kumštu. Na jedné straně se nechal obdivovat představiteli světového undergroundu, tedy víceméně nezávislou kulturou a na straně druhé stavět pomníky pro výrobky zcela závislé a klanět se konzumu společnosti. Ostatně, při bližším seznámení se s jeho přístupem k tvorbě zjistíme, že ten ho doslova fascinoval. Story z večírků, pořádaných jeho studiem oběhly svět. Po takovém oběhu se vracely jako proslulé. Pochopitelně. Oloupeme-li šílené nánosy z tehdejších československých informací, pořád ještě zůstává dost zajímavého. Rozhovory s jeho hosty mě zajímají dodnes. Pozvání přijal třeba David Bowie. Několikrát. Mám ho trochu za pozéra a tak mě to nepřekvapuje. U Allena Ginsbergra už ano. Představit si Boba Dylana v náručí komerce jde taky těžko. Že mu pózovaly hvězdy Marilyn Monroe a Liz Taylor považuji za diktát doby a oběma partnery v tvorbě, umělcem i modelkou, zde herečkou, vždy tak asi vnímaný byl. Výsledky spolupráce ale míří i za železnou oponu, co chtít víc. Konzum vítězí a všichni se mohou pocelovat. 
Marilyn Monroe a Liz Taylor na výsluní své doby
Jestli jeho práce znáte jen okrajově, vřele výstavu doporučuji. Užitá technologie DVD, do níž jsou snímky přepsané, umožňuje Warholovy filmy vnímat jako skutečně oživlé, velkoplošné obrazy. Nakonec původní umělcova snaha. Dalece překračujíc jeho okřídlenou větu: „Každý si jednou užije svých 15 minut slávy“. A za statickými objekty se vydejte třeba do Medzilaborců, rodiště jeho rodičů. Na Slovensko. Místní mu tam otevřeli muzeum.
Andy Warhol: Motion pictureGalérie Rudolfina 29.1 – 5.4.2009
Kurátor výstavy Klaus Bienbach, New York
Vstupné 120.- Kč, slevové 60.- Kč
Otevřeno denně mimo pondělí 10.00 – 18.00 hod.
Zdroj fotografií www.kultura.idnes.cz