Česká televize navzdory svým bohatým archívům pak záběry z vystoupení zmíněných bandů téměř zásadně nevysílá, bedlivě střeží vkus diváka, v obavách, aby jim od Gotta neodběhl k big-beatu, přičemž se zahraničními projekcemi doslova šetří. Když jsem nedávno v sobotu po obědě spatřila téměř 40 let starý koncert The Doors, napadlo mě, že v tuto dosti neatraktivní dobu asi dramaturg povolil záběry na opilého Morrisona jen ve stavu nejvyšší nouze, a přitom se jednalo bezesporu o velký zážitek.
Naštěstí internet přinesl obrovskou výhodu, že spoustu těchto koncertů, vystoupení a klipů můžete shlédnout v teple doma a spatřit tak zprostředkovaně v akci vše, čehož se nám v běžných médiích nedostává.
Zlatou pokladnici starých hudebních klipů pak představuje server youtube.com.

A co tam člověk nenajde. Objevila jsem přezpívanou &Sípkovou Růženku od Rebels Viktorem Sodomou a jiné poklady. Každopádně se ale rovněž ráda vracím do dětství, kdy lovím z paměti hity z rádií, kdy díky youtube doslova “ujíždím” na jedné skladbě pořád dokola. Jako bych si chtěla vynahradit roky, kdy jsem jí neslyšela.

K jedním z nich bezesporu patří i Gyöngyhajú lány od legendární maďarské kapely Omega. Vznikla už v roce 1969 (vydána na albu 10.000 Lepes ) a zná jí minimálně celý socialistický tábor. Později ji přezpívali i Scorpions. V Čechách ji připomenul Aleš Brichta s romantickým textem pod názvem “Dívka s perlami ve vlasech”, který odpovídá původnímu, minimálně tedy obdobnou lyričností. Jen pro ilustraci dodávám refrén v originále (zkuste si pustit párkrát originál a pak s melodií na rtech přezpívat, funguje to):

Igen, jött egy gyöngyhajú lány,
Álmodtam, vagy igaz talán,
Így lett a föld, az ég
Zöld meg kék, mint rég,
Igen, jött egy gyöngyhajú lány,
Álmodtam, vagy igaz talán

Osobně totiž dávám přednost originálu, přeci jen původní charismatický interpret Kóbor János do ní vkládá nejvíc prožitku a energie (při vší úctě k A. Brichtovi).

Někdy se podaří stvořit hit, jenž provází naše kroky větší část života a Gyöngyhajú lány určitě mezi ně patří, stejně jako třeba poněkud ohraná ale krásná skladba Nigts in white satin od Moody Blues. Obě zní nesmírně poeticky a myslím, že leckteré dívky si při nich zaslzely, leckteří milenci se při nich sešli a zase rozešli.

Často se zdůrazňuje, že za minulého režimu nevzniklo nic dobrého a kvalitního. Ale stejně jako se rodili invenční hudebníci v “kapitalistickém světě”, tak i v socialistickém, jen jejich hlas vedle světových šlágrů občas trochu slábl. Neoprávněně.

Gyöngyhajú lány hraje Omega celou svou kariéru a právě na téhle jediné písni dobře vidíme, jak její protagonisté stárnou, ale ona nikoliv. Což dokládají i videa z youtube.com.

Gyöngyhajú lány v roce svého vzniku (1969)
http://www.youtube.com/watch?v=CGt-rTDkMcM

Gyöngyhajú lány v roce 1987
http://www.youtube.com/watch?v=0TgrHXa2kE0

Gyöngyhajú lány v roce 2007
http://www.youtube.com/watch?v=aY8OrU6E4M0


A za zajímavé považuji, že se objevila v bulharské verzi v podání mladé interpretky, přičemž maďarština v ústech Bulharky zní velmi roztomile.
http://www.youtube.com/watch?v=1EO-MGlkZ78

Zdroj fotografie: hlasite.cz