Působivou zkratkou do nebes
22.01.2009
Jindřiška Kodíčková
Výtvarné umění
Ve sbírce architektonických výkresů brněnského architekta Františeka Antonína Grimma (1710–1784) se nachází konvolut kreseb exteriérové a interiérové dekorace. Autorem těchto pozoruhodných, bravurně kreslených skic, byl italský umělec Antonio Maria Beduzzi. Jeho návrhy jsou cenným a jedinečným zdrojem poznání nových architektonických úloh i běžné práce barokního architekta-dekoratéra. Některé z nich nyní vystavuje Moravská galerie v Brně.
Důležitou úlohu při utváření středoevropské architektury první čtvrtiny 18. století sehráli architekti-dekoratéři a malíři architektur-kvadraturisté, pocházející většinou ze severní Itálie.
Spojení těchto profesí představuje boloňský umělec Antonio Maria Beduzzi (1675–1735), autor pozoruhodného architektonického, tehdy velice módního díla.
Beduzzi vystudoval v Bologni a od roku 1695 pracuje ve Vídni. Kolem roku 1700 zde získal několik zakázek, z nichž nejvýznamnější byla interiérová výzdoba chrámu sv. Petra. Později vytvořil projekty pro dva vídeňské aristokratické paláce Hatzenberg-Fürstenberg a Daun-Kinsky. Na projektu pro Philippa Laurenze hraběte Dauna spolupracoval s Johannem Lukasem von Hildebrandtem, který měl rovněž italské školení. Jednou z nejslavnějších Beduzziho realizací se stala rozsáhlá interiérová výzdoba klášterního chrámu v Melku, kterou mu zprostředkoval jeho benediktinský opat Berthold Dietmayer.
Beduzzi proslul nejen jako dekoratér a kvadraturista — jeho umělecká činnost se snoubila s profesí inženýra zabývajícího se návrhy a stavbou divadel.
V roce 1708 jej císař Josef I. jmenoval císařským dvorním divadelním inženýrem. Rok nato postavil ve Vídni na zakázku městského magistrátu divadlo na Kärntnertor. Stalo se prvním stálým divadlem ve střední Evropě a jeho tradice trvá nepřetržitě dodnes (Stadttheater).
Kurátor výstavy Zdeněk Kazlepka podotýká: „
Ve dvacátých letech italští kvadraturisté ve Vídni postupně vycházeli z módy. Antonio Beduzzi odešel na Moravu a stal se dvorním architektem knížat Liechtensteinů. V době Josefa Johanna Adama knížete z Liechtensteinu (1721–1732) se nejvýznamnější architektovou prací stala výstavba rezidence ve Valticích. Navázal na práci architekta Antona Ospela - na jeho moderní, byť strohé jádro připojil dekorativní prvky - slavnostní portál s ceremoniálním balkonem, okenní šambrány a sochařskou výzdobu. Podílel se však i na výzdobě zámeckých interiérů, z nichž nejlepším a dosud intaktně zachovalým dílem je zámecká kaple. V ní je harmonicky skloubena část sochařská s částí malířskou. Iluzivní malba (kvadratura), která je bezpochyby dílem Beduzziho, měla za cíl prostřednictvím zkratek a architektonického členění stropu vyvolat dojem zvýšení nebo proměnu reálného interiéru, který se zde otevírá do volného prostoru nebes. Oltářní obraz, jenž zobrazuje Klanění pastýřů a je kopií díla boloňského malíře Quida Reniho, je nepochybným dokladem prosazení se boloňské umělecké tradice v zaalpské interiérové architektuře první čtvrtiny 18. století. Valtická kaple, kterou lze právem označit jako „gesamtkunstwerk“, patří bezesporu k nejhodnotnějším dílům středoevropského barokního umění.“.
Výstava Antonio Maria Beduzzi (1675–1735). Boloňský dekoratér a rakouská aristokracie
Kabinet Místodržitelského paláce Moravské galerie v Brně, Moravské náměstí 1a, Brno
23. ledna – 26. dubna 2009
Foto: Moravská galerie v Brně