... a přece tu nejsme sami!
25.01.2009
Renata Šindelářová
Literatura
Mnoho světů v jednom – tak lákavě zní název knihy fyzika Alexe Vilenkina, s ještě slibnějším podtitulem Pátrání po dalších vesmírech. Ovšem vy, záhadologové, v klidu odlepte svůj pohled od obrazovky, jelikož žádné UFO se v tomto případě nekoná, přestože k pátrání i fantastickým závěrům skutečně dojde.
Už když tuto knihu zběžně prolistujete, uvědomíte si, že se nejedná o publikaci zcela typickou pro popularizaci vědy. Místo barevných fotografií mlhovin naleznete černobílé náčrtky a jen občas nějakou fotku dokumentárního rázu. O vyloženě odbornou knihu se přesto nejedná. Téma je sice náročné, autor se jej ovšem snažil podat co nejsrozumitelněji.
Na začátku knihy shrnul a představil kosmologický model Velkého třesku, který je dnes obecně nejvíce přijímaným modelem počátku a vývoje Vesmíru. Vilenkin ovšem ukazuje na to, že se v tomto modelu vyskytují některé nezodpovězené otázky. Například: Jak je možné, že při Velkém třesku byly počáteční podmínky (konkrétně hustota hmoty) nastaveny tak přesně, že odchylka od kritických podmínek je několikanásobně menší než miliardtina procenta? Kdyby totiž odchylka byla jen o málo větší, Vesmír by se buď ihned po Velkém třesku opět zhroutil sám do sebe nebo by se naopak velice rychle rozplynul.
Dnešní kosmologové se tyto problémy snaží vyřešit. Vilenkin se těmto řešením věnuje v celé knize, přičemž se jedná o problematiku natolik složitou, že bez alespoň zběžné znalosti teorie relativity, kvantové mechaniky a významu skalárního pole nemá smysl se do čtení vůbec pouštět.
Abych vás však přeci jen trochu navnadila na ty slibné další vesmíry: Stěžejní teorií, kterou publikace popisuje, je myšlenka, že vakuum není nehmotné nic kolem nás ve Vesmíru, ale obsahuje určitou energii. Náš Vesmír pak představuje jakousi „bublinu“ v tomto energetickém vakuu. Matematické modely ukazují, že těchto bublin existuje nekonečně mnoho a přitom neustále vznikají a zanikají. Jistě již tušíte, kam tím mířím. Je to přesně tak: v těchto bublinách mohl vzniknout nespočet dalších světů, se stejným Vesmírem jako je ten náš, se stejnou Sluneční soustavou, planetou Zemí, dokonce i se mnou nebo vámi i tím, že váš dvojník bude číst stejně jako vy tento článek. Vždyť existuje-li pro vývoj Vesmíru nekonečný počet možností, pak pravděpodobnost, že budou alespoň dvě stejné, je téměř stoprocentní.
Na začátku jsem uvedla, že záhadologové si na své nepřijdou, kniha nám však (a nejen zmíněnou teorií) přesto nabídne dobrodružství ve formě imaginárního výletu za hranice našich představ.
Vilenkin Alex: Mnoho světů v jednom
Vydalo nakladatelství Paseka v roce 2006
zdroj foto: zbozi.cz