Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  neděle 19.5.2024, svátek má Ivo 

Hledej

Sociální sítě



Webmagazín na Instagramu
Webmagazín na X Twitteru

Spolupracujeme

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Tahle hra končí smrtí.

29.01.2009   Lucie Hajduková   Divadlo   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Tahle hra končí smrtí.Souhlasím. Vždy alespoň jedna hra v životě smrtí opravdu končí. Která, záleží jen na nás. Chceme-li si život řídit. V hře Kdo se bojí Virginie Woolfové? to tak představitelé chtějí. Své duše rozdírají do krvavých šrámů a kosti lámou do morku. Nemějme jim to za zlé. Ve skutečnosti to přece děláme všichni.

Jen ne naráz a v několika blocích. Přesto hrajme hry jako je hrají dva generačně odlišné páry. Ponořme se do nich a nechme vyvěrat snad zlobu, snad zvrácené charakterové vlastnosti  a snad rysy, jež by měly zůstat navždy skryty. Pokusme se chytit život za pačesy jako Marta, když zjistí, že ten její jí protekl mezi prsty a přesto se drží kapiček, jež na dlaních ulpěly. A bojuje, tu plná síly tu pološílená a rozedraná city.
 
City vytvářející v malém komorním divadle pěkné dusno se ovzduším prohánějí jako bouřkové počasí. Noc plná alkoholu a několika „nevinných“ her dospěje k totálnímu odhalení charakterů navzájem neznámých párů. Dojde k boření iluzí, ke smutku vzteku šílenství i absurditě. A to vše v nádherném prostředí ze (snad obývákové, či chcete-li klidně jakékoli jiné) stěny složené ze starých ledniček a podobných chuťovek bytu, což mi okamžitě asociuje dílko O výjimečné hodnotě věcí, které jsme chtěli udělat (Jerome Klapka Jerome). Vzpomínáte? „Proč právě z krabic od vajec, jsem nikdy nepochopil. Ale podle návodu v kutilovi tvořily krabce od vajec základ života v domácnosti.“

Hra o vítězství. Ne morální, byť se tak nemuselo zdát, ale o to, kdo koho dřív „přechytračí“. Tedy kdo se bojí Virginie Woolfové? Název si nevymyslel sám Edward Albee, ale uviděl jej napsán mýdlem na zrcadle a rozhodl se jej použít. Avšak paralelu se samotnou slavnou anglickou autorkou nehledejte. Hrdinové soupeří o svou intelektuání výši, přičemž žádný z nich by nikdy nepřipustil, že nerozumí velice intelektuálně náročným prózám Virginie Woolfové.

I pro herce se inscenace stala kouskem vysávajícím emoce. Pro mě první uvěřitelná herecká role Terezy Dočkalové (Drahunka), nádherný výkon Aleny Sasínové-Polarczyk( Marta) i jejich drahých poloviček (Jiří, manžel Marty Kostas Zerdaloglu a Nick Abert Čuba). Na konci z herců prýštilo vyčerpání, předvedli tolik emocí jako málokdy v tak krátké době obyčejně stihneme.

Na stranu druhou slyším kolem sebe reakce : "Tak tohle se nedalo vydržet. Skončí už to někdy? Cože, teprve půlka?" Uvažuji a z osobního hlediska nemíním názory vyvracet. Ne, ani já se nedovedu na systematické a zamýšlené psychologické ničení všech protagonistů dlouho dívat. Tu roli (ač výborně podanou) jim nezávidím.

Inscenaci Kdo se bojí Virginie Woolfové? uvedla Komorní scéna Aréna 24.ledna 2009

Zdroj fotografie: www.divadloarena.cz




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0364 s