Humbert i nymfička Lolita ztratili prvenství
05.03.2009
Jindřiška Kodíčková
Literatura
Zatímco Lolita, díky „nepatřičnému“ tématu spalující lásky staršího muže k mladičké dívence, zažila při vydání nezapomenutelný skandál, na kolenatou holčičku jezdící na kolečkových bruslích zapomněl i sám Nabokov
Rozměrově útlý svazek
Čaroděj, napsaný ještě rusky v roce 1939, obsahuje myšlenkový předobraz slavné Lolity (1954): „
Lolita mnou chvějivě projela poprvé koncem roku 1939 nebo počátkem roku 1940 v Paříži, v čase, kdy jsem byl upoután na lůžko s těžkým záchvatem mezižeberní neuralgie... Předčítal jsem tuto povídku za války několika svým přátelům.... Nebyl jsem však s výsledným tvarem spokojen a povídku jsem zničil krátce po svém příjezdu do Ameriky roku 1940, “ píše se v první autorově poznámce. V dopise ze 6. 2. 1959 vysvětluje osud domněle zničené povídky:
„Žil jsem v domnění, že jsem ji dávno zničil, avšak dnes, když jsme s Věrou vybírali další materiály pro Kongresovou knihovnu, objevili jsme jediný exemplář tohoto příběhu.“ Po přečtení pětapadesáti strojem psaných stránek Nabokov označil Volšebnika (Čaroděje) za ukázku skvělé ruské prózy, přesné a průzračné a plánoval anglický překlad. Pro přemíru dalších tvůrčích aktivit k realizaci záměru došlo až v roce 1986.
Čaroděj, podobně jako Lolita (
http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=6100 , je příběh postaršího, zde bezejmenného muže, jenž je zmožen sžíravou vášní k nedospělé dívce. Aby se k nevinnému poupátku přiblížil, neváhá se oženit s její nemocnou matkou, která ho bytostně odpuzuje vším, celou svou existencí. Po její smrti osiřelou dívku a symbol svého erotického toužení a třeštění odváží... v hotelu se však přihodí něco, co nedokáže vyřešit, s čím se nedokáže smířit... a přestává (nebo začíná) myslet.
Nabokov i v této povídce brilantně vybrušuje slovní spojení, kterým dává jasné významy a rafinovaně ponechává i čtenáři možnost text dotvářet v myšlenkách. Ve svých popisech střídá barevnou snovost s vulgárnější realitou a průzračný krystal naléhavě zrcadlí morální otázky. Protiklady života, zejména touhy tak vzdálené od reálných možností, přinášejí trpkou grotesknost, přecházející až do tragické směšnosti.
Nejen píseň slov, ale i původní originální námět z Čaroděje nečiní nevyužitý odpad k Lolitě, ale přímočarý, plnohodnotný text, který by slavnější Lolita neměla moc zastínit.
Nabokov, Vladimír: Čaroděj
Vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2008
obálka www.paseka.cz