Udělám dnes výjimku a zmíním jen songy tzv.středního proudu. Ať víme, o čem je řeč.
V roce 1969 vrhá na trh veleúspěšné album skupina Olympic. Pták Rosomák. Už titulní song v názvu ukazuje přinejmenším na schválnost textaře a na nejbližší roky uvrhává posluchače v omyl a okolnímu světu jej ukazuje jako zoologického ignoranta. Rosomák je největší kunovitá šelma. Mnozí dodnes žijí s tím, že pták. &Slamastyka. Ale těžko vinit Olympic, že?

Osvětově k problému přistoupila ostravská skupina Buty. V písni Vrána se zpívá letí vrány, letí, letí, nepotí se, vzduch je chladí. Všimněte si, žádná touha po mystifikaci, Radeček Pasterňák pěkně věcně každého seznámí s faktem, že vrány postrádají, jako ostatně všichni ptáci, potní žlázy. Vyplývá z toho pouze jedno. Oni si to, ti chlapci, vynahradí jinde, pozor.

Nejslavnější filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku vám představovat nemusím. Písničku Kdepak ty ptáčku hnízdo máš v podání Karla Gotta rovněž. Tvůrci toho nádherného filmu mě nečekaně vrhli do mnohaletého přemítání. Píseň bych totiž přijal bez výhrad v podání Popelky. Takhle mám v hlavě zmatek. A mohou za to filmaři od roku 1973.

Kam letí ten čáp přemítala v roce 1966 Pavlína Filipovská. Uchýlila se tak k běžné praxi českých muzikantů těch let a frustraci ze zavřených státních hranic zašifrovala do písně. … má za mořem dům, zpívá se dál, má spojení přímé a to my ne. Dovedete si to vůbec představit?

Ať chcete nebo ne, začalo to rokenrolem. A i ti, kteří pak zůstali pevně pod prapory pop music si kdysi nějaký rokec střihli. Karel Gott někdy v šedesátých letech vypálil do světa Ptačí nářečí. Ten kdo zná a umí ptačí nářečí se tam zpívá. Napsal to Jiří &Staidl a jako každý správný rokec je to o ničem. Hlavně, že se to dobře frázuje a do tónu je možné se položit.

Písničky o něčem se ovšem naučil psát Janek Ledecký. Upozornil na sebe už s někdejší kapelou Žentour. Po osamocení však přišla naprostá jeho tvůrčí exploze. Už první sólové album přineslo megahit Na ptáky jsme krátký. Ledecký mi připadá jako chrlič chytlavých songů. Ve své nadmíru zdařilé muzikálové produkci to potvrzuje každým novým titulem.

Opeřenec je nejčastěji se vyskytujícím tvorem v hudbě vůbec. Je to zašifrovaná touha po létání nás lidí? To tu nerozřešíme. Vězme ale, že Birds (tedy ptáci) se jmenovala i jedna bigbeatová kapela. A francouzská šansoniérka Edith Piaf si vrabčák dokonce říkala. Tohle téma by vystačilo na seriál. Jistě víte o dalších příkladech. Pták je v písních doma. A žádný textař mu krkem jistě nezakroutí.

_{zdroj obrázku www.janoch.borec.cz}