Kdo mi pije časOdcházeníS osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)
Toulky Prahou – místa, která stojí za pozastavení 3Diktoval Al Pacino své paměti?Život sám napsal román Kdo mi pije časKroniky prachuNadále fascinující Edgar PoeJděte do kina a vyhrajte: Letní soutěž Cinema CityFormule 1 s Bradem PittemKdyž přijdou Krkavci, je to nervydrásajícíŽádné dobré zprávyKarty Královny Slunce jsou čisté a zářivéFoglar a jeho deníkyMalířka Erika Bornová, dcera Adolfa Borna
Když už za kamna vlezem, napíšeme tam nějaké verše
Zimě slézá nehet, tráva přestřihuje pásku, budiž odhaleno město mršin, trčí minarety zpřelámaných koster, katedrála žeber do plic bere nádech tuším... Bříška plachet prohnutá otázkou jsou, odkud fouká? Stébla hrají na frkačky poupat i sval konvalinky vraní křídlo zdvihá, dutá kost krkavce pod kytkami ani nedutá. Puklinami svítá lebkou zaoblený obzor, sněhu výmluva je deštěm smytá, korouhev je ještě kornout na zmrzlinu, ale kosí hrdélka už zkouší podpalovat zpěv. A zem zavazují sliby žížal, až sem slyším fárat mravence odvíjejí prapor vlhka hlínám z žerdi, vlažnou vodu k zalévání márnicemi cedí Růženky, až stráně zalijí, vyklíčí noví Petři. . Hlad má po hostině, nebe převléklo si ubrus třikrát přežehlený mračny, čisté talíře se prostírají na stvolu, výstřel na start kouří od kořínků – začni. |
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.