Než se tak však stane, skrz panství se přežene uragán, který diametrálně změní nejen postavy, ale i jejich ideály a cíle. Každou z osob pronásleduje její vlastní charakter a společné obavy o panství a jejich budoucnost. Marnotratná vdova Raněvská (Alena Sasínová - Polarczyk) si nedokáže naplno připustit zadluženost a stále žije nákladným životem, její bratr Gajev (Norbert Lichý) se ve snaze ubránit holé skutečnosti přimyká k dojemným ba nikoho nezajímajících proslovům



^{Zleva: Gajev, Firs (Pavel Cisovský) a Trofimov (Michal Čapka), jeho spřízněnou duší se stane dcera Raněvské Anna (Tereza Dočkalová)}


a prohnaný podnikatel Lopachin se pokouší zachránit jejich panství.




^{Zleva: Gajev, Raněvská a Lopachin (Josef Kaluža)}


Rodina však není schopna vzdát se panství, které jim odjakživa patří, sad vykácet a parcely pronajmout chatařům a tak dochází k nejhoršímu. Loapchin na dražbě panství zakoupí, rodina je odsouzena k vystěhování a Lopachin stejně udělá tak, jak předtím poradil jim. Teď však celou událost prostupuje hořskosladká chuť. Role se obrátily, panstvo už nemá žádnou moc a z Lopachina, jehož otec na panství tvrdě pracoval, se stává pán. O to hůř to nesou jak Raněvská a Gajev, tak i ostatní jejichž osudy jsou diametrálně změněny. Nebo zas až tak ne? Raněvská se opět uchýli do Paříže odkud přijela za doprovodu Jaši, který za své přítomnosti na panství okouzlil Duňašu, ta se ale po jeho odjezdu opět vrací k Jepichodovi.




^{Zleva: Jaša (Albert Čuba), Duňaša (Tereza Cisovská) a Jepichodov (Michal Moučka)}

Gajev si najde místo v bance a Lopachin ač vše zpočátku nasvědčuje opaku, Varju o ruku nepožádá. A tak je nucena odjet do Jaševa za prací. Dům je vyklizen, zamčen a odsouzen k zániku. I když ne tak zcela, při všem tom spěchu a vyhrocených situacích se zapomnělo na starého sluhu Firse. Zůstane uvězněn mezi zdmi rozlehlého panství zcela sám. Odsouzen k čemu? Snad jakoby celý příběh jen z pozvdálí sledoval...

Celá inscenace působí velice sugestivně, ať za to může netradiční množství postav, netypické pro komorní představení či vysoká koncentrace špičkových herců. Nechyběla odpovídající scéna ani psychologizace postav. Každá si prožila svůj příběh a všechny je spojoval osud višnového sadu. S jeho koncem byly všechny vrženy do nového života. Višnový sad se kácí a spolu s ním i všechny dosavadní hodnoty a ideály.

Inscenaci Višňový sad uvedla Komorní scéna Aréna dne 21.března 2009