Co je zlaté číslo?
Matila Ghyka v roce 1927 poznamenal: „Jak v případě zvířat tak i rostlin se zdá, že existuje upřednostňování pětiúhelníkové symetrie, symetrie jasně související se zlatým řezem, symetrie, jež je neznámá ve světě neživé hmoty.”
Matila Ghyka interpretoval zlaté číslo jako základní tajemství vesmíru a předpokládal, že toto číslo je zakořeněné v lidské bytosti a obecně v živé hmotě, která dokazuje své upřednostňování pro poměry dané tímto číslem různými způsoby. Z estetického hlediska lidé zvláštním způsobem upřednostňují poměry zlatého čísla před jakýmikoliv jinými poměry. I když tvrdí, že zlaté číslo lze najít ve všech projevech živé hmoty, své analýzy koncentruje na jejich užití v uměleckých dílech a jen zběžně připomíná jiné podobné projevy, např. nezbytnost „komodulace” v hudbě.

Kdo je Matila Ghyka (Iasy, 1881 – Londýn, 1965) ?
Rumunský námořní důstojník, diplomat, estetik, spisovatel, matematik, inženýr a historik.

Po matce potomek bojarského rodu Ghica (jeho pradědečkem byl Grigore V. Ghyka, poslední moldavský panovník před sjednocením rumunských knížectví) se věnoval mnoha aktivitám, např vojenské, diplomatické či pedagogické, přesto se však Matila Ghyka do dějin zapsal především svými estetickými pracemi. Jedna z nich, Estetika poměrů v přírodě a umění, vyšla v roce 1927, kdy byl diplomatem v Paříži. Po více jak osmi letech, v roce 1935, kdy byl jmenován zplnomocněným ministrem ve &Svědsku, ji následovala jeho nejdůležitější práce, Zlatý řez v evropské historii aneb Jak pythagorovské rytmy a obřady ovlivnily vývoj západní civilizace s předmluvou Paula Valéryho  http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=8700

Pokračoval ve svých studiích estetiky i v době, kdy byl profesorem v USA. Jeho teorie přímo ovlivnily některé dobové umělce, jako např. Salvadora Dalího nebo architekta Le Corbusiera. Tímto způsobem vypočítal Ghyka pro Dalího obraz Leda atomica poměry pětiúhelníku, v němž je zachycená hlavní figura obrazu. V obrazu Madona z Port Lligat vytvořeného v roce 1949 respektuje Dalí přesnou geometrickou stavbu. Postava Madony je vložená do trojúhelníku posazeného na obdélník tvořený svatostánkem. Všechny geometrické formy respektují Ghykovy estetické teorie. Rovněž v případě stavby Sekretariátu Spojených národů v New Yorku projektované Le Corbusierem se poměr mezi výškou a šířkou budovy s 39 patry těsně blíží zlatému číslu 1,618 uvedeném Ghykou. Zlaté poměry byly využity Le Corbusierem i v projektu poutní kaple Notre Dame du Haut v Ronchamp.

Křest knihy Matila C. Ghyky Zlatý řez v evropské historii aneb Jak pythagorovské rytmy a obřady ovlivnily vývoj západní civiliza se uskutečnil 25. března v 18.30 v Prvním podzemním antikvariátu, který najdete v Hybernské ulici 22, Praha 1

_{Zdroj: Rumunský kulturní institut a www.podzemni-antikvariat.cz}