Něžné zůstatkyJak zasahuje umělá inteligence do tvůrčího psaní?Meditovat a tvořitTichá domácnostRomeo a Julie věku pokročiléhoPromiskuita
5 významných kulatých výročí české kulturyKnižní ledenFOTOROZHOVOR s cestovatelkou KristýnkouPo kafkovsku nejen o PrazeKdysi tady hořel oheň - román Anny WinterovéKVÍZ: Jak moc znáte oscarové filmy? Ukažte se!Láska k temnotámLiterární průmysl plný závisti a krádeže identityPovídková sbírka od autora bestselleru Gentleman v MoskvěShahab Tolouie a křest alba k 50 letům na planetě ZemiMěsíc Ukrajiny: Divadelní festival, který propojuje kulturyIdentita – nejnavštěvovanější výstava v Museu Kampa
Chutné koření nasypali spolupořadatelé, Muzeum hudby a o.s. Neraweb, na pekáč masíčka koncertu 24.3. v už jmenovaném muzeu. Zaplněnému sálu předložili čtyři hudební formace. Žánrů, jež poslat po sobě před publikum může zdánlivě jen dramaturg neslyšící a já bych řekl i zlomyslný kuchař. A ejhle! Ono to funguje. Stará pravda, přece. Hudba je jen jedna.
Kapela se jmenuje The Wallpaper band a lze považovat za bazální insuficienci neschopnost sehnat si podklady k psaní recenze..jinak respektuji subjektivní názory recenzenta. S pozdravem Štěpán Matoška
Upřesňující info
Cituji recenzenta a zároveň pozorného posluchače – jak sám sebe nazývá: „Exkurs do hájemství metalové Metallicy se nevydařil. Úprava s ustrašenými, roztřesenými houslemi a se skromně hranou kytarou nemohu přijmout…. .“
Nedivím se, že by úpravu s ustrašenými. roztřesenými houslemi a se skromně hranou kytarou nepřijal za své! V našem podání byla však tato skladba upravena pro dvě violoncella a kytaru. Jinak samozřejmě respektuji – jak již psal můj brácha- subjektivní názory recenzenta - pozorného posluchače.Martin M.
Již při čtení řízených rozhovorů s jednotlivými protagonisty souborů před koncertem, jsem měl zvláštní pocit ne úplné profesionality moderátora.
Při čtení recenze na koncert však musím konstatovat, že se vše pouze potvrdilo. Zatímco všichni účinkující na koncertě hráli na živo a nesli svou kůži na trh, recenzent se hned v úvodu zaštítil formulí - cituji : „Přijměte všimy pozorného posluchače, jež ovšem zůstávají v rovině subjektivní pravdy“, což nemá s profesionalitou nic společného,neboť recenze spočívá v pokud možném objektivním zhodnocení akce na základě vědomostí, či zkušeností z daného oboru. Zde však je patrný chaos ve znalosti hudební terminologie i sluchové analýzy koncertu. Slovní stylizace je také ne úplně zdařilá. Vyjádření k práci zvukaře je naprosto neprofesionální, neboť práce zvukaře v těchto prostorách byla výborná – jednalo se o kombinaci nazvučení vokálů a přizvučení klavíru a některých nástrojů a ponechání části akustického zvuku. Jako celek se snažil zvukař vyvažovat každou skladbu v průběhu akce. Swingová hudba by snad v posluchači neměla vyvolávat asociaci věkového uskupení hráčů, ale mělo by jít o především o hudbu.
Tak by se dalo pokračovat v analýze této snahy o recenzi dále… Bohužel právě “všimy pozorného posluchače“ – moderátora i recenzenta zároveň jsou nejméně zdařilým příspěvkem celé akci.
Z reakce posluchačů, kteří hodnotili celou akci jako výborný nápad právě proto, že v rámci jednoho večera mohli slyšet žánry hudby, které spolu nesouvisejí, je patrné, že tento netradiční koncert byl dobrý počin.
Dalibor Matoška
oprava
Týden jsem tu pořádně nebyl a nyní mě polévá studený pot. Neoddiskutovatelnou chybu jsem odstranil a všem Matoškům se za ni hluboce omlouvám. Ale to je asi tak všechno, co chci v této záležitosti udělat.Panu Daliboru Matoškovi chci vzkázat, že pokud jde o vzdělání, mám minimálně stejné jako on, o zkušenostech si myslím to samé. Nemohu souhlasit s konstatováním, že recenze má být objektivní. Ty časy máme, zaplaťbůh, za sebou a pokud něco chci dát na papír, tak to bude vždy subjektivní. A chci zdůraznit slovo "chci", protože my svou činnost v redakci chápeme jedině jako chtění. Profesní zájem opravdu nemohu nabídnout. K rozhovorům jediné: Pokud někdo očekával ode mě zkostnatělé typy rozhovorů podle modelu starého minimálně 20 let, musel být zklamán. Ale ty rozhovory, vznikající poštou se nedělaly během hodiny a kdokoliv měl možnost do nich vstoupit. Staré přísloví říká: Po bitvě je každý generál. A ještě jedna maličkost. Vůbec nepochybuji o mozaikovém složení koncertu a taky to tak píši. Pouze o provedení. Ale mluvím již moc dlouho. Ještě jednou se za veskrze hloupou chybu omlouvám.
Nehorázný zásah do originálu recenze po reakci na
Vážený pane recenzente, jsem otřesen Vaši omluvou na recenzi, ale hlavně tím, že jste schopen v zájmu zkreslení původní recenze opravit na základě reakce na článek originální text a vypustit znění Vašeho chybného textu – s profesionalitou to nemá nic společného. Jde o naprostý diletantismus. Jak sám píšete v omluvě, cituji : „ Ty časy máme zaplaťbůh, za sebou…“ asi nerespektujete, neboť neunesete svoji fatální profesní chybu, která byla v originále patrná a raději ji opravíte. Tento Váš zásah a úprava originálu, silně zavání předešlými praktikami. Je to jako retuše fotografií v dřívější době, kdy se z fotografií odstraňovali nepohodlní jedinci. Doufám, že originál uvedete do původního stavu. Čest Vaší práci.
Dalibor Matoška
Vrátil jsem text do původního stavu. Skutečně nemám v úmyslu zastírat své selhání, jenž pan Dalibor Matoška nazývá fatální. Bál bych se to takto označit, ale proti gustu ...
Děkuji.
Dalibor Matoška
Kdopak nám to tady asi maže reakce k článku? Třeba tuhle z pondělka 6. dubna:
Pánové, já se vám jenom divím, že s tím člověkem máte ještě trpělivost. K určení zevrubné diagnózy není třeba absolvovat ani základní kurz psychiatrie. Já bych jenom parafrázoval ten známý výrok o fotbale a to sice na adresu pana Jarsomírsa Komorsouse: "Máš rád žurnalistiku? Jestli jo, tak se na ni vykašli!"
Každopádně děkuji za cennou zkušenost - vždy si rád zažasnu nad tím, co všechno je možné..
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.