Už jsme se zabývali přírodními rezervacemi (klikni). Ty ponechme dnes stranou. Zastavme se u těch nejznámějších dalších, říká se jim kulturní památky. Nekomplikujme si příliš výběr. Zůstaňme doma. Jejich počet vzhledem k rozloze republiky je unikát sám o sobě. Můžeme se pyšnit dvanácti ucelenými architektonickými skvosty. To je dvojnásobek světového průměru. Sousední Slovensko jich má 6 a srovnatelné (co do velikosti) Rakousko 8. Je nádherné v jejich chládku trávit horké odpoledne, zrovna tak jako romantické noci pod reflektory nasvícenými siluetami. Jsme zakladatelem Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního děditství z roku 1972. Jejím signatářem až od roku 1991. Výmluvné.

Panoráma Hradčan a vnímání celého pražského historického jádra lze považovat za tak notoricky známou písničku, že navrhuji pustit si jinou. Proč? Protože při jejím poslechu se dostaví ještě vyšší procento vnitřního klidu a kontinuita s minulým časem je osobnější. Nehledě k tomu, že rozběhnout se po naší vlasti je nádherné.

Bombónek z nejchutnějších nacházíme symbolicky na ryze české řece. Vltava jakoby měnila směr svého toku. Zdánlivě. Jen udělá takovou skoro uzavřenou smyčku a peláší zase rovně dál a na obou březích té smyčky nechala vyrůst do krásy město Český Krumlov a korunovala svou snahu stavbou hradu a zámku. Areál je jedním z nejrozsáhlejších ve střední Evropě. Zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení soustředěných kolem pěti zámeckých nádvoří na sedmi hektarech zámecké zahrady. Průtok řeky městem je dnes lemován taverničkami nejrůznější kvality i kapacity a odhlídneme-li od vděčné návštěvy zámku, neměli bychom minout různé galerie v historické zástavbě. Egon Schiele je určitě největší vystavovatelskou hvězdou z parnasu slavných. Při vjezdu do města (po řece) je na pravém břehu zajímavé stavení s ještě zajímavějším průchodem. Myší díra se tomu říká. Když loď protáhnete tím průjezdem, ocitnete se pod městem. Ovšem průjezd městem není na překážku. A dát si zmrzlinu do lodě u nízké navigace či přistát mezi prostřené stoly na louce naproti hradu taky nepostrádá kouzlo. Pravda, to bylo ještě před katastrofální povodní v roce 2002 a ta nikomu a ničemu nepřidala.

                         
                                                        <sub>Český Krumlov z ptačí perspektivy

                           
                                                                      noční snímek tamtéž</sub>

Selské baroko se zachovalo v jihočeských Holašovicích. Půvabná vesnice u Českých Budějovic stojí v této podobě od druhé poloviny 19.století. Památkovou rezervací vyhlášena v roce 1995. Na seznam UNESCO se dostala v roce 1998. Jestli se tam vydáte, nezapomeňte navštívit Selský dvůr již z roku 1530. Jsou tam soustředěny artefakty vesnického života a kdyby k vystavených kusům nepřidali výmluvný komentář, často dojde k nechvalně známé rozpačitosti a přemýšlení, k čemu to vlastně sloužilo. Možná zůstanete v němém úžasu už na návsi u rybníka. A vůbec vás nepřekvapí vodník, sušící si šosy kabátku i informace, že ves přišla vhod nejednomu filmovému štábu.

                          
                                                                      <sub>náves v Holašovicích

                                     
                                                                              Selský dvůr

zdroj fotografií www.zamky-hrady.cz; www.lidova-architektura.cz;</sub>