Společenství německy píšících pražských autorů poprvé označil Max Brod termínem Pražský kruh. V užším smyslu ho tvořil pouze Franz Kafka se svými nejbližšími přáteli, M. Brodem, slepým spisovatelem O. Baumem a filosofem a knihovníkem F. Weltschem. Do širšího se později vměstnala spíše generační sounáležitost bez ohraničeného výčtu jmen. Dnes pod tímto pojmem chápeme všechny německy píšící autory, kteří od počátku století do okupace v Praze žili a tvořili, ať už jejich občanské povolání bylo jakékoli. Posuďte.

Mýtický lyrik a gynekolog Hugo Salus, básník a poradce ministra školství, právník Friedrich Adler, malíř tajemného a krásného, nikoli úpadkového židovského ghetta Hugo Steiner Prag, básník Oskar Wiener, Willy Haas, toužící stát se milencem Mileny Jesenské, té ženy „beze stopy strachu“. Nebo německá básnířka a spisovatelka Heda Sauerová, jež po válce musela čelit nenávisti české "spravedlnosti", Paul Leppin nebo Franz Werfel, veselý chlapeček „ bez způsobů a bez chyby“, jak se o něm vyjádřil Kafka, autor nesmrtelného Golema Gustav Meyrink, Johannes Urzidil.... některá jména dnes možná nic neříkají, škoda. 

O to více je záslužná knížka Cesta Pražským kruhem, svérázný „esejistický“ průvodce mýtickou Prahou. Tou nás vede autor Dan Hrubý, nebo ještě více silný duch legendární doby, kdy se krátce zastavil čas a alespoň v intelektuálním okruhu našla společnou řeč česká, německá i židovská kultura. Ne na dlouho, ne v širokém záběru, ale tento průsečík dobré vůle prokazatelně existoval a přesto, že se staré časy nenávratně rozplynuly, zanechaly stopy.

Druhá kapitola nás přivádí do tajemného světa Gustava Meyrinka. On sám svůj život vystavěl jako mýtus a nám nezbývá, než této legendě věřit. Nevyzpytatelné, fantastické a okultní zásahy určovaly existenci budoucího autora proslulého Golema. Možná, že on sám vstoupil do postavy pražského rytce kamejí Athanasia Pernatha. Nebo že by tomu bylo naopak? Kdož ví... Vše je za oponou času!

Přece jen asi nejvíce známou osobností Pražského kruhu je Franz Kafka, jehož prostřednictvím se ve třetí kapitole vydáme do Suřimi, kde prožil osm měsíců u oblíbené sestry Ottly. Spíše váhavě stopujeme kroky zeměměřiče K. Možná právě zde je Panský hostinec, nad vsí (bílá sýpka) nedostižný zámek hraběte Westwesta a úředníka Klamma? Je to zde? Nebo se jedná o další výplod Kafkovy fantazie? Odpověď zůstane nerozlousknuta v hlubinách jeho duše.

Zbytek knihy je zasvěcen mapování Prahy, cestám za místy, kde se narodilo, bydlelo, studovalo, tvořilo, ale i trpělo mnoho osobností, jejichž život obohatil přelom a první půlku minulého století. Pravda, většina již byla umlčena nánosy ideologií i nevšímavostí, ale stojí za to tu duchnu zapomnění poodhrnout. A vypravit se do centra Prahy bez nákupní tašky, ale s duší otevřenou hledání, představám a fantazii. A pak třeba jen matně zahlédnete, jak okolím Petrské věže prochází expresionistický dramatik Paul Kornfeld, Otto a Max Brodovi, Fridrich Adler, Camill Hoffmann, Hermann Grab nebo herec Ernst Deutsch. Mnozí se ve skutečnosti nesetkali, ale vy máte tu jedinečnou možnost si s časem pohrát...

_{Hrubý Jan: Cesta Pražským kruhem
Vydalo nakladatelství XYZ v roce 2009
obálka www.xyz-knihy.cz}