Ještě podrobněji se to dozvíte při listování stejnojmennou knihou, nedávno vydanou nakladatelstvím VY&SEHRAD.

                      
   _{Salon Gabriely Preissové na Vinohradech, kde se scházely nejen osvícené dámy v kostýmech,
                        ale i jihoslovanští hosté, kteří spisovatelce zpívali písně své domoviny}

Reprezentativní publikace, plná fotografií, kreseb a úryvků textů těch nejzasvěcenějších: pilných účastníků intelektuálně – kulturních klání. Kniha si neklade za cíl přinést odbornou studii o vývoji společenského života, či historii hospod a kaváren, ale přiblížit tehdejší atmosféru (zejména noční) Prahy, kde se (také hlavně) kulturně žilo. 

                                  
                                            _{Osvěta. Kresba Karla Krejčíka z roku 1891}

Autorky Yvetta Dorflová a Věra Dyková, po pečlivé práci v archivu, shromáždily velké množství pramenných informací, jež sestavily do knihy, velice připomínající výstavu. Při listování procházíme jednotlivými kapitolami jako výstavními sály a prohlížíme si dobové exponáty.

                                 
                       _{Arbes na noční procházce s výslužkou pro kocoura. Karikatura Karla Krejčíka
                               Kresba tužkou na fragmentu jídelního lístku restaurace U sv. Tomáše}

Ti vnímavější, nadaní fantazií, zavřou oči a najednou uslyší cinkot skleniček, hrčení povozů, šepot i výkřiky, světe div se! i v němčině, ale čeština již samozřejmě převládá. Sledují služebnou, jak vítá příchozí, teď zrovna vchází František Palacký, Jan Neruda, Emanuel Kittl, Luděk Marold, příslušníci Pražského kruhu ... ucítí vůni kávy i štrůdlu právě vyndaného z trouby... a už se noří do klidné diskuse, vzrušené debaty, zaleknou se ran do stolu, které mají podpořit vyřčené argumenty, žasnou nad novinkami, přinesenými zvenku... prostě stanou se například součástí Arbesovy Mahabharáty, „ polobohémské společnosti literátů, výtvarníků, herců a žurnalistů, kteří toužili v družné zábavě setřást tíhu denníchstarostí, osvobodit se od šosácké konvence maloměšťácké Prahy a popustit uzdu své nespokojenosti s tím, čemu se říkalo ,poměry´, ale čím byli vinni lidé.“

                     

„ Naše knížka je koláží obsáhlých i stručných citátů z autobiografické beletrie, korespondence a memoárové literatury. Ukazuje se, že obraz doby ve vzpomínkách těch, kteří ji prožili, se občas výrazně liší od pozdějších interpretací. Chtěly jsme pomocí dobových textů a hlavně fotografií, přiblížit atmosféru zmizelé Prahy.“ 

                      
                     <sub>Nalej mi, šenkýřko nalej! zanotoval za doprovodu klavíru Přemysl Rut

                     
                     Kniha Kam se v Praze chodilo za múzami, kterou vydalo nakladatelství  
                               VY&SEHRAD, byla pokřtěna klasicky, Zolovým zeleným zabijákem

Zdroj fotografií autorka</sub>