Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  neděle 9.2.2025, svátek má Apolena 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


V paměti navždy

23.06.2009   Jaromír Komorous   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

V paměti navždyPatřím ke generaci, která na vrcholu svých fyzických sil mohla bez průtahů možná brouzdat z jednoho konce republiky na druhý a kdo neměl dost, směl si to dát obráceně. Občas nastal čas doplahočit se smradlavým vlakem do Berlína nebo vypadnout upoceným autobusem k Balatonu. Jednu přednost bych tomuto držení v kleci ale přiznal. Víme, v čem žijeme.

Z důvodů omezení možností cestovat po světě (v minulé dekádě jsem si to ovšem bohatě vynahradil) jsme poměrně zevrubně poznali svou zem. Přírodní krásy domova nelze nevidět. Ale potkal jsem i zajímavosti architektonické. Každý může mít svůj TOP 5. Už ano. Uvědomuji si, že některé projekty rozjeli sice před rokem 89, ale dokončovali je až po něm.

Od roku 1973 jsem každoročně koukal na výraznou stavbu na vrcholu Ještědu, dominantního kopce nad Libercem, ale vždy mým cílem byl Bedřichov, lyžařský areál na druhé straně města. Až o hodně později, už jako „bafuňáři“, se mi podařilo dostat se nahoru. Možná pozdě. Architekt Karel Hlaváček navrhl, svou dobu daleko překračující,vysoce funkční dům. Do jedné stavby umístil hotel i televizní vysílač. Kopec dostal logickou čepici a město pod ním symbol. Ještěd. 1012m. Stavba nesmírně zajímavá. Jenže já tam vkročil ve chvíli, kdy už byl objekt jaksi „vybydlen“, čekal asi investice i vnitřní rekonstrukci, nevím. Odvázaný jsem z toho prostředí nebyl. Korunu tomu ovšem nasadila šéfová letošního MS v lyžování Kateřina Neumannová. Použila barák jako symbol šampionátu pro všechny výstupy a na oprávněný požadavek dědiců autorských práv po panu architektovi, totiž taky z toho něco mít, vůbec nereagovala. Samozřejmost jejího počínání mi vyrážela dech, ale vrchol nastal, když jsem si někde přečetl noticku na adresu dědičky: „Copak by tak ještě chtěla …“ Inu, zlatá Kačenka. Věc má soudní dohru. Naivní dobrozdání ve stylu „…to já nevěděla …“ tady nevyhrává.

Až 50.000 návštěvníků za rok se přijede podívat na „socialistický zázrak“ v Jeseníkách. Přečerpávací nádrž Dlouhé stráně. Co si budeme povídat, v době vzniku zvěrstvo v chráněné krajinné oblasti. Čas zahojil rány. Vyšlapali jsme ten největší cyklistický prásk v republice v létě 1998. První opravu dokončili v roce 1996. Další v roce 2007? Už to tak nesleduji. Začali stavět někdy v 1978. 5 km krutého stoupání z Loučné nad Desnou. Jsme na Moravě, ve výšce 1350m. Praděd na dohled. Dojem z té vody na temeni ohromný. Fakticky. K takovým stavbám bývám přesto skeptický. Tahle ale Jeseníkům vysloveně sluší. Architekt Ladislav Konečný ukradl kopci pár metrů, ale doba mu odpustila. Uznejte sami.

                                     z ptačí perspektivy jim to sluší nejvíc
Honem do města. V roce 1985 vypukla v Praze 3 a nejen tam, téměř hysterie. Vyvolala ji Televizní věž Žižkov, respektive její stavba. Snahy o revize rozhodnutí neutichaly ani po roce 1989. Spíš naopak. Ale věž stojí. Dokončena v roce 1992. Pod jejím návrhem jsou podepsáni hned tři architekti. Václav Aulický, Jiří Kozák, Alex Bém. &Síření neblahých vln pro obyvatele bylo naštěstí vyvráceno, pokud tomu lze věřit. 134 m vysoká stavba, nad níž se vypíná do výšky 208 m ještě vysílač. Suverénně nejvyšší stavba v Praze. Nejvyšší posaz nad zemí s pivkem v ruce. S příznivým ohlasem se setkala instalace Babies výtvarníka Davida Černého na skelet věže. Lezou si nahoru i dolů po plášti budovy a zlidštěly ji dokonale.


miminka Davida Černého

Někdy v roce 1993 jsem byl pár dní v Brně. Radnice nás vyvezla na zajímavý výlet. Vila Tugenhart. Představovat ji nějak zvlášť nemá cenu. Sám Ludwig Mies van der Rohe. Architekt, který razil cestu a to velmi zdařile, funkcionalismu. Stavba ve své době s rekordně krátkou dobou vzniku. Kopli do země v roce 1929 a v roce 1930 se tam už bydlelo. Zrovna v těchto dnech schválili její generálku. Už bylo na čase. Objekt na mě působil roztodivně. Na jedné straně jsem obdivoval důmyslnou účelnost jednotlivých prvků budovy i jejího zařízení, doslova vtažení návštěvníka na krásnou svažitou zahradu, na druhé jsem si přiznal, že žít bych tu nechtěl. Strohost a přísná jednoduchost na mě působila až studeně. Ten chlad podtrhli pánové Klaus a Mečiar za pár měsíců tamním zpečetěním konce Československa. S hlasem veřejnosti si ti pánové starost nedělají dodnes. Ale třeba to na jejich postech ani jinak nejde.


 otevřenost, prosklenost interiéru do exteriéru - průvodní znak funkcionalismu

Na závěr obrátím obsah úvodníku naruby. Tančící dům na Jiráskově náměstí, na pravém břehu Vltavy v Praze se celý zrealizoval až po Sametce. Architekti Vlado Milunič a Frank O. Gehry se nechali inspirovat věčným tanečním párem Ginger a Fred, vykašlali se na tradiční vertikály a horizontály a roztočili největší diskusi nad architekturou v České republice. Ale dům stojí a stává se samozřejmým cílem návštěvníků hlavního města a značně naboural „zaprděné“ myšlení tradicionalistů. Architektura, pokud je to ona, musí provokovat.


tančící dům skoro bez provozu kolem

Proč to říkám? Celá pětice byla v době vzniku značně kontroverzní. Protože architekti zmíněných objektů viděli dál, než my všichni ostatní. Až nově příchozí mohou vnímat naplno původní extravaganci umělců – architektů bez brzdiček stereotypního pohledu. Z tohoto úhlu naprosto nechápu názory na Kaplického Blob na Letné. Podle mě Praha přišla o novou dominantu a přeji Českým Budějovicím hřejivý pocit při stavbě koncertní haly dle jeho návrhu. Bez ochoty si pustit architekta na parcelu by třeba v Brazílii byli bez hlavního města a v Barceloně by nestála Sagrada Familia. Nakonec Praha by nechodila přes Karlův most. A to vše, zaplaťbůh, bez ohledu na světonázor.
Zdroj fotografií: Nejsem dobrý fotograf. Nehledě k tomu, že dlouhý pohled na Jizerky, opření borci o kola v Jeseníku, rozmazaná vila v Brně či chaotická změť aut na Rašínově nábřeží nebude to správné ořechové. Jiní to prostě umějí líp. Takže postupně  www.jested.cz; www.dlouhe-strane.cz; www.cz.prague-stay.com; www.cestovatele.cz; www.cs.wikipedia.org


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0542 s