5. Alois Dryák (1872 - 1932)

Několik nejen pražských hotelů (například Hotel Central v Hybernské ulici, nebo třeba Hotel Evropa z roku 1905), ale i školy, vily a trochu nevděčně i podstavce pomníků. Například ten na Václavském náměstí, pod sochou svatého Václava. To všechno jsou díla veřejnosti nepříliš známého architektka původem z Olšan. Upíše se hlavně secesi, ale brzy se ukáže, že si hravě poradí i s kubismem (což můžeme spatřit například na odborovém domě v ulici Na Perštýně vedle pražské Národní třídy) a své největší dílo nakonec zaprodá funkcionalismu. Dnes jde o chátrající objekt, který dělá vrásku na čele nejednomu zastupiteli, v minulých desetiletích ale představuje prestižní ( i když již prestavěnou) stavbu. A ještě malá nápověda: najdete ji na Strahově. Ano, jde o gigantický Strahovský stadion! Od roku 1926 si projde několika úpravami, ale stále jde o jeden z nějvětších stadionů na světě s kapacitou 240 000 míst. 

4. Jan Kotěra (1871 - 1923)

Maluje, navrhuje nábytek, řeší místní rozvoj a nakonec se vrhne i na projektování staveb. Janu Kotěrovi stačí dát do ruky tužku a poradí si takřka s čímkoliv. V rezidenční části Prahy 10 vykouzlí nedaleko dnešního metra Strašnická rozkošnou Trmalovu vilu (dnes je v ní expozice Pražské vily a pravidelné koncerty), studenti dodnes skládají zkoušky v jím navržené právnické fakultě (na obrázku dole), ale za svého architekta si jej zvolí i slavný Tomáš Baťa. Není se co divit, však mladý architekt úspěšně studuje v Paříži i Římě. Své znalosti neváhá předávat dál jako profesor. A jde mu to také. Mezi jeho žáky se počítá i Josef Gočár.



3. Adolf Loos (1870 – 1933)

Svou kariéru začal ve Vídni, kde se proslavil zejména tvrzením, že "architekt nepotřebuje tužku, stačí mu guma". Tomu přizpůsoboval i své dílo. Vše zbytečné musí pryč. Nenávidí ornamenty a miluje užitnost. To poznte na první pohled i v jeho slavné Müllerově vila v Praze, která je otevřena coby skvost architektury i veřejnosti. Krom toho má na kontě domy i kavárny ve Vídni a řadu domů v Plzni (jste-li odtamtud, projdětě si Klatovskou ulici).



2. Josef Gočár (1880 - 1945)

Náš předposlední vyvolený se zaobírá zejména kubismem (Dům u Černé matky Boží vstoupí do učebnic dějin umění) a funkcionalismem. Hradec Králové by bez něj nebyl, čím je a stopy jeho činnosti spatříme i na prestižních místech Prahy. Zapomenout nesmíme ani na pověstné automatické mlýny v Pardubicích, či veřejností milovaný stejně jako odsuzovaný Kostel svatého Václava v Praze - Vršovicích. Od svého učitele Kotěry se sice osamostatní, ale i dále kráčí v jeho stopách. Po smrti svého guru totiž přijímá jeho místo na Akademii výtvarných umění.



1. Jan Kaplický (1937 - 2009)

Bez ohledu na to, jak o slavném architektovi smýšlíte, místo v pěti nejlepších mu ubrat nemůžeme. Asi i proto, že když se Čecha zeptáte, ať si vzpomene na nějakého architekta z tuzemska, 80% vám poví právě o něm. Jeho osud je vlastně nalinkován dopředu. Maminka je malířka, tatínek architekt a chlapce to odmala fascinuje. Roku 1968 emigruje do Anglie a založí světoznámou firmu Future Systems. Ta jako jediná externí architektonická společnost pracovala i pro NASA. Navrhuje mosty, stadiony, domy i vilky. Na cokoliv si jen vzpomenete. Mezi nejznámější realizace se pak počítá tiskové centrum v londýnském stadionu, jeden z menších londýnských mostů a birminghamská Selfridges (na obrázku dole).


<sub>poznámka: žebříček je sestaven podle data úmrtí

foto: wikipedie.cz</sub>