Vojtěch Lindaur shromáždil (a prožil) materiál k napsání knihy s jasným obsahem i titulem „Bav se s volem o sobotě“ (Jistěže … když jde v pátek na porážku …, snadná doplňovačka.) Název má i druhý řádek: Jasná páka, Hudba Praha / Jan Ivan Wünsch.
Podařilo se mu poskládat mozaiku, při jejímž čtení pamětníkovi občas naskočí husí kůže. Víc bude chápavě kývat hlavou a dávno informován se zasměje tomu, co uvidí černé na bílém. Čtenář příchozí, později narozený, se možná snad pohorší nad obrazem inkriminované doby.
Největší autorský přínos vkládá Vojtěch Lindaur, především hudební publicista, do úvodní krátké skicy
„Lávky přes sčubené doby“. S mainstreamovým časopisem
Rock a pop, jako tapetou v pozadí, přináší drobky ze společně prožívaných chvil s již jmenovaným tmelířem obou kapel. On sám v roli šéfredaktora zmíněného časopisu, JIW po různých eskapádách bohéma zakotvený na postě redaktora.
„Letem světem Wünschovým životem“ se dá říkat této části knihy, ale také „Epopej českého bigbítu v kostce“. Kdo to nestihl, už to nenapraví.
Nejobšírnější stať přináší autorozhovor JIW, otištěný poprvé ve zmíněném časopise v roce 1997. Brutálně upřímný, upřímně naivní, odzbrojující. Ve všech svých vrstvách zcela pochopitelný pouze těmi, jež sami tvořili dějové figury textu. Inspirativní pro všechny.
Pro nezúčastněné docela důkladný rozbor života českého rockera v podpalubí showbussinessu. Vojta Lindaur pojmenoval muziku Jasné páky a posléze Hudby Praha novou vlnou. V tomto jediném bodě s ním nechci souhlasit.
„New wawe“ mám zařazenou s jinými hudebními atributy. Zde bych se přiklonil spíš k označení
„punk“. Pokud vyžadujete přídomek, tak punk plný recesistických nápadů, nerozervaný obsahem svých textů. O to víc iritující tehdejší establishment svou všudypřítomnou ironií a nepochopitelnou přímostí textů.
V třetí části knihy jsou srovnány za sebou rozhovory všech lidí, mihnoucí se kdy v sestavách obou kapel. Z některých lze usoudit, že jejich vazby k JIW přerostly běžný kolegiální rámec, z jiných poznáte, že jeho život, středobodu obou kapel, zaznamenaly spíš periferně.
To ovšem neubírá nic z civilního pohledu na JIW, jednu ze zásadních osobností českého bigbítu konce dvacátého století. Z dokumentaristického hlediska vlastně nezbytná publikace. Psaná zevnitř, zacházející až k pověstnému morku kostí. A k tomu čtivá. O křtu knihy s koncertem obou kapel jsme psali (klikni). Na něm zahrál i kmotr knihy Vladimír Mišík se svou sestavou. Jistější než kolikrát předtím. Že by se Jan Ivan díval?
Vojtěch Lindaur: Bav se s volem o sobotě
Vydalo nakladatelství Julius Zirkus v roce 2009
obálka www.kosmas.cz