Donald se líbí ženám, čehož rád využívá a neustále irituje lakomou Bertu nadměrnými výdaji. Ona je přesně ten typ, který dolar otočí pětkrát, než se jej rozhodne za něco vydat. A právě proto mezi nimi dochází k různým třenicím a hádkám.

Každopádně jejich vzájemné škádlení má něco do sebe, a navíc Donald si nebere Bertino časté posílání k čertu příliš vážně k srdci. Vždyť Berta vlastní detektivní kancelář pro níž Donald pracuje. Nicméně jako nadřízenou mu jí asi těžko kdo závidí. Protože Berta se často rozčiluje, pravidelně se přecpává hutným jídlem, a také se spíše vyhýbá mužům.

Nicméně v detektivce s názvem Případ Jackpot jí autor přisoudil konečně trochu popletenou hlavu ze zákazníka, zdánlivě šarmatního člověka, který však Bertu s kalkulačkou místo mozku stejně nedoběhne. I Donald se nechá okouzlit jistou dámou, přesto, jak už se to svůdníkům stává, femme fatale se rozhodně hodí pro vše jiné, než nějaký perspektivní vztah. Zvlášť když na ní hrdina narazí hned na počátku svého pátrání.

Ale co lze čekat v Las Vegas, městě hazardu, hříchu a zábavy, kde nefungují prakticky žádná pravidla a majitelé heren a kasín se potýkají s podvodnými hráči, kteří s oblibou zasahují do mechanismu tzv. výherních automatů.
Přestože se děj odehrává v minulosti, a v České republice nyní existuje už x tá generace zmíněných automatů, princip nevýhry zůstává kupodivu stejný. Autor celkem otevřeně odhaluje, proč nemůže nikdo legálně vytrvale vyhrávat a dokonce na několika stránkách prostřednictvím dialogu hlavního aktéra s “odborníkem na stroje” konkrétně popisuje princip hráčského businessu. Určitě by v tomto bodě se mnou nesouhlasil samozvaný filosof Michal Horáček, jenž si svůj ekonomický úspěch postavil právě na hazardu a s oblibou na toto téma rád hovořívá v médiích. Realitě se však velmi vzdaluje. Inu krásný strom teorie, smutný stín praxe.

A tak i v Las Vegas se najdou podvodníci, závislí gambleři a turisté, co se přijeli jen na chvíli pobavit. … A když se do toho připlete podivně zmizelá mladá dívka, nabízí se strhující příběh, jenž čtenáře donutí neodložit knihu, aniž by jí dočetl až do konce. Tato detektivka totiž obsahuje správně namíchaný koktejl napětí, záhady a rovněž i humoru (především ve chvílích Bertiných “harpagonských” záchvatů).

Je vice než záslužné, že nakladatelství XYZ sáhlo k tomu lepšímu, co pochází z Fairova, resp. Gardnerova pera. A načasování vydání lze považovat opět za geniální, neboť na pláži pod slunečníkem si atmosféru uvolněného Las Vegas představíte lépe, než v dusném velkoměstě. To každopádně.


Zdroj obrázku: Nakladatelství XYZ.