Dne 5.6.2008 se narodilo již 6. mládě zubra evropského (Bison bonasus) narozené v historii Zoo Plzeň. Rodiče Cvuk a Cvarka se narodili v Chomutově roku 1996, v roce 1997 se stali prvními obyvateli naučné stezky
„Vývoj přírody ve čtvrtohorách“. Samec Cvuk je vůbec nejmohutnějším zvířetem plzeňské zoo
(do plánovaného příjezdu žiraf a nosorožce). První mládě, samec Ondra, se narodilo roku 2000, druhý, pokřtěný Onyx, 23.5. 2002.
Pro zubry je veden Evropský záchovný program EEP a 1. plemenná kniha sepsaná kdy v historii. Jejich chov je koordinován a i křtění má přísná pravidla – všechna plzeňská mláďata se budou jmenovat od
„ON“. Mládě z roku 2006, samička, se jmenuje prostě
„Ona“.
Zvíře, ohrožené vyhynutím bezprostředně. Díky v poslední minutě vyvinutému úsilí zoologických zahrad a rezervací, kde byli chováni, se je podařilo zachránit. Obyvatel tří zoologických zahrad v zemi. Starý známý už &Storchových hrdinů knihy
„Lovci mamutů“? Pozoruhodné.
Husa z Havajských ostrovů,
Berneška havajská žije nyní na planetě Zemi, podobně jako např. kůň Převalského, pouze díky péči zoologických zahrad. Není vázána na vodu, žije na náhorních lávových planinách i do výšky 2000 m n. m. Hnízdí nejčastěji od listopadu do února. Do dolíku v zemi vystlaného prachovým peřím snáší 3 - 7 smetanově zbarvených vajec, na kterých sedí 30 dní. Mláďata jsou schopna letu ve 12 - 14 týdnech. V plzeňské zoo se bernešky rozmnožily. Vyznačují se žebravou povahou, prakticky všechny chované exempláře jsou po celý den v blízkosti návštěvníků a sezobnou i kornouty od zmrzlin.
berneška havajská
Do přírody s obnovenou původní vegetací by se měl v budoucnu vrátit kriticky ohrožený
Kaloň zlatý, čili rodriguézský. O to se snaží i v plzeňské zoo, kde se podařilo odchovat už několik mláďat.
Kaloň zlatý pochází z ostrova Rodriguez v Indickém oceánu, kde zůstalo v sedmdesátých letech posledních sto třicet jedinců. Kvůli jejich hrozícímu vyhynutí zahájila
Durrellova nadace na ostrově Jersey u Velké Británie záchrannou akci na ochranu přírody i kaloňů. Původní porost byl během let obnoven. Dnes je jich tu kolem tří tisíc.
kaloň zlatý
Gerald Durrell, propagátor ochrany přírody, proto v roce 1959 založil
v Jersey, na jednom z ostrovů mezi Francií a Británií, zoologickou zahradu a později i Trust na ochranu ohrožených druhů zvířat. Do programu na záchranu kaloně zlatého se v roce 2003 zapojila i plzeňská zoo. Ta ještě v témže roce odchovala první mládě, samičku, po té už řadu dalších.
Jak a kdy se dostali kaloni do Plzně? Deset samečků kaloně zlatého přivezla v roce 2004 ze Zoo v Jersey vdova po slavném přírodovědci a spisovateli Dr. Lee Durrellová, současná čestná ředitelka Durrellova trustu. K šesti samičkám, které jsme získali z olomoucké zoo o rok dříve, tak přibyli samečci.
Čím je konkrétně tento živočich zajímavý? Tito savci, blízcí příbuzní netopýra, dokáží jako jediní aktivně létat. V německy a anglicky mluvících zemích se jim proto podle tvaru hlavy a vizáže říká Flughund - létající pes nebo Flying Fox - létající liška. Nejvíce druhů těchto letounů z českých zahrad máme v Plzni.
V čem se liší od netopýrů? Kaloni nemají radar, který jim umožňuje orientaci v prostoru. Jsou plodožraví, milují nektar a měkké tropické dužnaté ovoce - mango, fíky, kivi, banány, hrozny. Některé druhy přenášejí na čumáčku z květu na květ pyl a částečně tak nahrazují čmeláka. Slabé zadní končetiny se silnými drápy jim umožňují odpočívat zavěšeni hlavou dolů a zabaleni do svých křídel.
Jaké druhy kaloňů chováte a kde je mohou návštěvníci vidět? V plzeňské zoo chováme 4 druhy kaloňů. Tři z nich mohou návštěvníci vidět v expozici
„Tajemný svět africké noci“, kde mají zvířata opačný světelný denní a noční režim. Jednu z expozic sousedního nového pavilonu
„Madagaskar“ obývá i skupina kaloňů zlatých.
Kaloni zlatí jsou zapsáni v Mezinárodní Červené knize ohrožených druhů živočichů a od roku 1992 pro ně existuje i Mezinárodní plemenná kniha. Pro tento kriticky ohrožený druh vyhubením je veden Evropský záchranný program řízený koordinátorem z Jersey Trustu.
V budoucnu by se na ostrov Rodriguez mohly vrátit celé kolonie chráněných živočichů odchovaných v Plzni. To ale závisí i na kolísání divoké populace a dostatku volných stanovišť, schopných kaloně dostatečně uživit. Museli projít svou poslední minutou?
foto Jaroslav Fogeltanz, ZOO Plzeň