Jestli jste striktní zastánci malebných pohádek bez jakéhokoli náznaku morbidity či krutosti, pak si na japonské pohádky vůbec nemyslete.

Jsou natolik odlišné, jako je pro nás odlišné samo Japonsko. Jeho jedinečnost, včetně té kulturní, utvrdil i jeho samostatný vývoj, který s sebou nesl i rozvoj ústní lidové slovesnosti, z jejíž sbírky kniha vlastně vzešla. Najdeme zde jednak pohádky, ale také pověsti, legendy a mýty o Japonsku. K jedinečnosti textů přispěly nejen s bezelstnou samozřejmostí užité motivy exkrementů a podobně, ale také zvukomalby, pohádkové formule či slovní hříčky, stejně tak jako zarážející délka samotných textů. Ty málokdy přesahují jednu stranu malého formátu.

Svými náměty jsou vhodné k výběrové četbě pro děti, celým obsahem pak i pro dospělé. Dozajista je potěší vysvětlení některých zarážejících jevů či odstraní pocit zmatečnosti po dočtení toho kterého povídání. Poslední oddíl knihy se věnuje právě tomuto tématu. Mohli bychom zde nalézt ke každému textu nějaké slovo navíc, především jejich návaznost k japonským reáliím.

Na závěr se pak na několika stranách můžeme informovat o celkové japonské mentalitě v kontextu s pohádkami a pověstmi. Nechybí ani potřebný slovníček japonských pojmů, které se tu objevují naprosto přirozeně a dodávají formě na zvláštnosti, tak na atmosféře.

Nelze se také nezmínit o celkové a líbivé grafice knihy. Ta je samozřejmě ilustrována a to mnohdy velice vtipně a výmluvně. Celá se pak nese v duchu národních barev Japonska. O jejím původu ani obsahu nelze mít pochyby. Dočteme se například "O nevěstě s hromovými větry","O duchovi horské hrušně", který nutí novice jíst jeho výkaly, ale také například o kočičím zpěvu, vrbové studně či rybníku v hlavě.
 
Zakončím stylově jednou z klasických formulí na konci pohádky, tedy mó naši šan šan, toppin parae no pú, mukaši kappo komen dango.

^{Strašidelný chrám v horách, japonské lidové pohádky a pověsti
Vydalo nakladatelstvá Argo 2009
 obálka www.argo.cz}