Kultovní dílo Leviathan (podle biblického vzoru tvora z hlubin) tvrdí, že zlo je v každém z nás. Potřebujeme se omezit a usměrnit nějakou jednotkou - třeba státem. Tak to tvrdí Hobbes, jinak proslulý ateista a tudíž trn v oku církve. To jeho nepřítel, usilovně věřící matematik John Wallis, svět ohromí zavedením ležaté osmičky jako symbolu nekonečna. Pán mu nadělil do vínku geniální matematický mozek, a tak se Hobbesovských teoriím neštítí vysmívat na každém rohu. Je sice o 24 let mladší, ale drzost mu nechybí. Thomas si nenechá utahování líbit a veřejnost se jen může probírat stohy nactiutrhačných elaborátů dokazující, že ten druhý je naprostý tydýt...

K danému kruhu zkonstruujte čtverec o stejném obsahu pouze za užití pravítka a kružítka. Tak zní laicky základní kámen sporu, tedy otázka kvadratury kruhu. Na první pohled jednoduchý úkol totiž skýtá pekelnou nástrahu. Nelze totiž vyřešit! Potřebujete na něj již minimálně pravítko se stupnicí. Na to se definitivně přijde až roku 1882, 200 let po Hobbesově smrti (umírá roku 1679). To samé však trvdí už starořecký matematik Eukleidés, Hobbesův největší vzor.

Wallis se do filozofa pokořujícího církev pustí s nezměrnou vervou. Vše, co Hobbes dokáže, mladý biskup a matematik v jednom opět vyvrátí. Tahají se hlavně o kvadraturu kruhu. Sebemenší krůček jednoho vyvrací ten druhý. Vědeckou obec má za sebou mladý duchovní, o to více se musí Hobbes snažit. Nakonec to není on, kdo sklízí vavříny posledního slova. Ostatně, je starší, mozek už není, co býval a smrt klepe na dveře. Inkvizice zatím pálí jeho dílo. Samotného filozofa naštěstí ne. Odebere se do zásvětní říše sám, 4. prosince 1679.

_{Obrázky: wikipedia.org}