Slovenského hrdinu, který bohatým bral a chudým občas rozdával, si zahrál zatím méně známý, avšak sympatický český herec Václav Jiráček. Počátek filmu nás provází Jánošíkovou účastí na protihabsburském povstání vedeném Františkem Rákozsim, které je krvavě potlačeno císařskou armádou. Později Jánošík již jako císařský voják hlídá vězně na Bytčianském zámku. Zde pomáhá k útěku ostřílenému zbojníkovy Tomášovy Uhorčíkovi v podání uhrančivého slovenského herce Ivana Martinky.

Po letech vojenské služby se Jánošík vrací domů, kde ho Uhorčík přesvědčí, ať se přidá k jeho zbojnické skupině. Od této chvíle rozehrávají známé polské režisérky Kasia Adamik a Agnieszka Holland naturalisticky ztvárněné drama o muži, který není nepřemožitelným hrdinou, ale spíše anarchistickým dobrodruhem, jenž se snaží vymanit z pout „obyčejného“ života. Ve snímku se střídají lyrické obrazy nádherné přírody s přesvědčivě zahranými rozhovory mezi jednotlivými postavami, lidovými veselicemi, sexuálně laděnými scénami a nezbytným olupováním zámožných kupců a šlechticů. Sympatické na snímku je, že se snaží přiblížit historickým reáliím tedejších slovensko-polských Tater. Bohužel - polská scénáristka Eva Borušovičová si zcela nedokázala poradit s těžkým úkolem smysluplného vyplnění 140 minut příběhu. Snímek tak občas působí jakoby mu docházel dech, i když scénáristka kvůli němu několik let studovala dobové záznamy.

Síla filmu je však v něčem jiném, než v akčních scénách. Děj (snad trochu idealizovaně) představuje Jánošíka jako spravedlivého člověka, což se však zároveň stává jeho Achilovou patou. Zatímco po mnoha peripetiích konečně nachází svou osudovou lásku Barboru, kterou hraje charismatická Američanka Sarah Zoe Canner, děj filmu se blíží k tragickému závěru. Jeden ze členů zbojnické skupiny Jánošíka zrazuje a vydá ho drábům. Ani soudci nemají se slavným vůdcem zbojníků (na rozdíl od něj, který nezabíjí bezdůvodně) žádné slitování a nelítostně ho mučí. Z filmu tak vyplývá znepokojivé poselství – Proč tak často vyhrávají primitivní zrádci a něčí přisluhovači? &Skoda jen, že scénář netradičního snímku občas kulhá jako čerstvě postřelený zbojník a kamera někdy sklouzává k podivné bezradnosti. Film Jánošík: Pravdivá historie, je však stejně jako jeho hlavní hrdina příjemně odlišný a provokující.

Verdikt 7/10
Premiéra: 10.9.2009
_{Fota: Bioscop}