Společenský přínos rabiho Löwa měl ve své době větší dopad, než jak jej většina z nás zná dnes. Jehuda ben Becalel představoval významného reformátora, který nabádal společnost k návratu k morálním hodnotám, na které měla dohlížet náboženská autorita, v židovské komunitě pak tedy rabín. Jeho učení a dílo inspirovalo židovské obce po celém světě, nicméně rabi Löw pro širší veřejnost zůstával neznámý. Proto jeho dílo můžeme alespoň zčásti nyní poznat. Pravda, jen zčásti, protože výstava nabízí spíše několik zajímavých artefaktů, vztahujících se k osobě rabiho Löwa, které konfrontuje s legendami o něm. K hlubšímu poznání proto doporučuji navštívit ještě Židovské muzeum v Praze a za zmínku stojí i obsáhlý katalog, který vychází k příležitosti tohoto projektu. Nyní ale k výstavě samotné.

Název exhibice, Cesta života, odkazuje na stejnojmenné dílo rabiho Löwa (v originále Derech chajim). Několik rukopisů nalezneme i v prostorách Císařské konírny, mezi význačné exponáty pak určitě patří rabiho kalich nebo dokument s jeho podpisem z roku 1597. Právě v této době se již poněkolikáté nacházel v Praze, tehdy tzv. rudolfínské, tudíž zde narazíme i na odkaz Rudolfa II., který představuje portrét panovníka, zvonek ze slitiny sedmi kovů či zajímavě řešený prsten ve tvaru kroužků uspořádaných v prostoru. Jako další artefakty se představují vytkávaná plátna s židovskými nápisy nebo (vzhledem i k rektorskému působení rabiho Löwa v Praze) arch s abecedou, ze kterého se učily děti ve školách.

Mnohem komplexnější téma pak představuje druhý pilíř výstavy – legenda.
Komplexnější proto, že se nejedná o tak široké téma jako představuje biografie, tudíž bohatě pohltí prostor, který ji autoři vymezili. Mezi texty, které inspirovala legenda o Golemovi, objevíte Příběhy (Sippurim) německých romantiků, které v Praze vyšly v roce 1847 nebo díla od Aloise Jiráska, Josefa Svátka, Adolfa Weniga, Gustava Meyrinka či Chajima Blocha. V divadelním pojetí pak vzpomeneme pomocí fotografií na scény z Osvobozeného divadla, kde umělou bytost hrál Václav Trégl. Na závěr nás čeká promítání filmových scén s golemovskou tematikou. Nejznámější z nich pak asi představují snímky Pekařův císař a Císařův pekař, z něhož na výstavě uvidíte i kulisu od Karla Dvořáka – obraz představující stěnu jako tajný vchod do komnat císaře Rudolfa II., na kterém je vyobrazen Golem a rabi Löw.

Jako třetí minitéma můžeme označit podobu židovského města. Výstava totiž představuje také několik vyobrazení této části Prahy a to jak v archivní podobě očima malířů, tak i v moderní technologii jakou např. představuje formát 3D.

Jehuda Leva ben Becalel se narodil kolem roku 1525 v polské Poznani v rodině s pražským původem. Od roku 1553 působil jako moravský zemský rabín, odkud odešel v roce 1573 do Prahy. Zde vykonával funkci rektora v tzv. Klausu (soukromé rabínské akademie). Tuto činnost střídal s funkcí vrchního rabína v rodné Poznani, odkud se v roce 1596 definitivně vrátil do Prahy, kde zastával funkci vrchního rabína až do své smrti 17. září 1609. Jeho tělo leží na Starém židovském hřbitově v Praze a podle legendy si sem lidé chodí plnit svá přání.

Cesta života, Rabi Jehuda Leva ben Bacalel (kol. 1525 - 1609)
Kde: Císařská konírna Pražského hradu
Kdy: 5. srpna – 8. listopadu 2009, denně od 10 do 18 hodin

Vstupné
Plné 160 Kč
Snížené 100 Kč
Rodinné 220 Kč
Skupinové vstupné pro žáky Z&S a S&S 40 Kč/1 žák

S koupí vstupenky získáte 20% slevu u pokladen v historických synagogách a na Starém židovském hřbitově v pražském Židovském Městě.

Komentované prohlídky kurátorů výstavy (cca. 90 minut):
1. října v 15:30
PhDr. Eva Kosáková
15. října v 15:30
PhDr. Eva Kosáková
25. října v 15:30
PhDr. Eva Kosáková
4. listopadu v 16:00
PhDr. Arno Pařík

Zdroje foto: www.jewishmuseum.cz
(obrázek v úvodu: repro katalogu Cesta života, Rabi Jehuda Leva ben Bacalel (kol. 1525 – 1609), Academia a Židovské muzeum v Praze, 2009.)