Mou zásadní a předposlední zkušeností se stalo téměř pětileté handrkování s profesionální firmou Onlio a.s.(www.onlio.com), která spravovala technicky stránky organizace, v níž jsem pracovala. Já jsem však bohužel zůstala na židli styčného důstojníka a prostředníka, který si často připadal jako fackovací panák.

Nehodlám líčit podrobně všechny mé potíže, ale Onlio trpělo dost zásadními problémy – nedodržovalo termíny, na vše odpovídalo, že to nejde a se zákazníkem jednalo jako s nějakým posluhou a ne někým, komu se musí vycházet vstříc. Navíc při každé příležitosti křičeli, že chtějí navýšit honorář. Často jsem jim do mailů psala, aby si uvědomili, že platíme my je a ne oni nás. Marně. Práci odváděli nekvalitní, vše se po nich muselo kontrolovat a stávalo se zvykem reklamovat pátou opravu šesté opravy. K zbláznění. Ještě ke všemu zásadně nedodržovaly smlouvy.

Na druhou stranu ani naše interní IT oddělení nepracovalo příkladně. Ta samá neochota, pohodlnost a netečnost. Což nakonec vyvrcholilo okamžikem, když mi zaměstnanec IT (tedy kolega) uvedl do mailu, že mi bude odpovídat na pracovní dotazy pouze v případě, pokud mu poukážu příslušnou finanční odměnu (dotyčný e-mail jsem si uschovala). Když jsem na to upozornila svého nadřízeného, jen pokrčil rameny.

Ano, i toto se děje ve státním zdravotnickém zařízení, které se honosí národní akreditací a řadí se k největším v našem regionu. Zmíněná poslední kapka mě definitivně přesvědčila o tom sbalit si svých pár švestek a svatostánek opustit.

Naivně jsem se domnívala, že už podobná neprofesionální individua do mého života nevstoupí. Vstoupila však znovu, byť jen zprostředkovaně.

Moje sestra provozuje astrologické stránky. Potřebovala doprogramovat pár drobností. Přes známého si našla příslušného odborníka Ing. Martina Pešavu (www.pesava.cz). První chybu učinila, když s panem Pešavou nesepsala smlouvu, jejíž příloha by obsahovala přesný výčet prací a především rozpočet. Dohodnutá částka „per huba“ a v mailu uvedené požadavky se staly samozřejmě předmětem vydírání.

Pan Pešava si kutil poměrně dlouho cosi stranou a náhle mou udivenou sestru požádal, aniž by odevzdal alespoň zpracované základní zadání, o další tři tisíce korun navíc. Nebyl přitom vůbec schopen ale identifikovat předpokládaný počet hodin, sazbu, prostě nic. Žádost o smlouvu a rozpočet nereflektoval. (Docela by mě zajímalo, jakým způsobem vykazuje tyto záležitosti ve svém účetnictví).

Sestra mu sdělila, že chce mít hotové alespoň to základní a hlavně aplikované na webu. Opět nic, jen upomínka o další peníze. A tak s panem vychytralým ukončila kontakt. Změnila si na webu přístupy.
Ale dalo se čekat, že se pan Pešava pomstí. A ukázal se jako pravý profesionál. Docela sprostě jí hacknul web a dal si tam větu bez diakritiky: „Objednala jsem si nove webove stranky, na dodavatele udelala podraz a za jejich praci nezaplatila.“
Žádný podpis, žádná firma.
Tudíž nastolil fázi docela obyčejného vydírání. Je chytrý. Pokud bude sestra chtít funkční web (obsah se samozřejmě nezobrazuje), bude mu muset za to nic zaplatit.
Tomu říkám moderní vydělávání peněz. 

Martina Bittnerová 

_{ikonka: http://www.rso.cornell.edu}