Řeší zvířata co s načatým podzimem?
24.10.2009
Jaromír Komorous
Společnost
Ano i ne. V zoologických zahradách jde o téměř podružnou záležitost. Pro řadu zvířat „no problem“. Nepřicestovala z tropů, většinou jde o x-tou generaci středoevropanů, s návykem na střídání čtyř ročních období. Horší to mají ta, co se nedomluví.
I zdánliví exoti umí obrůst na zimu silnější a odolnější srstí a zjara opět vylínat. U zubrů nebo velbloudů to tak funguje automaticky. Zvířátka nedomestikovaná, milující teploty kolem 20°C celoročně, putují do zimovišť. To se týká především ptáků, plazů.
Kapitolou pro sebe jsou medvědi. Zvyklí na středoevropské klima si raději na pár měsíců ustelou a zaspí i Vánoce. Zdřímnou i některé suchozemské želvy. Dobrou!
Ožívají naopak chundelatí
pižmoni, zubři, jeleni a dva vysloveně bílé zimní severoamerické druhy –
ovce aljašské a kamzíci běláci. U pižmoňů ustává jedno hemžení, psouni jsou přeci jen z jižnějších šířek a po vzoru syslů se na nejchladnější období rovněž schovají. Drsné počasí potkávají ve své domovině divoké lamy vikuňa. Zima také přináší jednu exkluzivní záležitost.
V pěti měsících bez listí se mnohem lépe pozoruje smečka evropských vlků. Nemají se kam schovat. Zima nevadí ani trojici velkých kočkovitých šelem z centrální a východní Asie. Velká trojka?
Ussurijský tygr, Levhart čínský a sněžný. V létě navštěvuje holič ovce na statku Lüftnerka. A pak jsou to největší holátka v zoo.
Pižmoň aljašský
Irbis horský, to je kožíšek, pane
S mrazem si kupodivu netykají místní tučňáci, jde o jihoamerický druh, takže když klesne rtuť pod 10°C pod nulou, zalezou do nor. Některým opičkám neuškodí desetiminutovka na čerstvém vzduchu i v prosinci a velmi aklimatizovaní jsou rovněž plameňáci. Vždyť ti starosvětští růžoví pocházejí z jihu Evropy a ti chilští zase bydlí v Plzni od roku 1975!
Ahoj tučňáci, zdraví Ondřej Hejma na festu "Stodola Michala Tučného"
Naopak velkými milovníky tepla a slunce jsou především klokani rudí a lemuři kata. První se umí vyvalovat na písečném loži jako náruživí lidští plážoví spáči, druzí pak mají vyslovenou polohu vyznavačů slunce. Sedí přímo nastavení paprskům s roztaženýma rukama i nohama a nechávají se ovívat loučemi tepla a světla. To saharské želvy ostruhaté, když uznají, že tepla je už trochu moc, rády zalezou do stínu keřů. Přiznávám, já taky.
Zchladit nešli vzácní čínští aligátoři. Uznejte sami, imitovat v tropickém pavilonu plném teplomilných obyvatel jejich dálněvýchodní zimu je paradoxní. Odjeli nakonec jinam. Do zimovišť přece jen tradičně mizí jeřábi, volavky, tropické druhy kachen a brodivých, i třeba pelikáni. Ale těšte se. Právě pelikáni již příští zimu v plzeňské zahradě stráví v novém pavilonu spolu s hrošíky liberijskými. Pochopitelně ve vlastním bytě, v žádném podnájmu. Hrošík liberijský bude příští rok s indickým nosorožcem také prvním zástupcem takzvaných tlustokožců, kteří vstoupí na půdu plzeňské zoo. Víte však, že nedostatek srsti, silná kůže a název „tlustokožec“ z nich ještě nedělá rodinu? Ba právě naopak – hrošíci jsou sudokopytníci příbuzní prasatům, nosorožce řadíme k lichokopytníkům, kam patří ještě tapíři a koňovití.
A co samotní lidští návštěvníci, zahřejí se v zimě v zoo? Zahrada má pro ně nyní mnohem více přístupných pavilonů.Tropický pavilon se šimpanzy a plazy. Africká noc. Madagaskar a suvenýry, skleník. I v třeskutých mrazech vás přivítá některá z restaurací a v horní části areálu je pak možné navštívit stáj či muzeální byt a jiné prostory statku Lüftnerka a pochopitelně i pavilon Sonorská poušť s obyvateli rozpáleného jihu Států.
foto Jaroslav Vogeltanz, ZOO Plzeň, v úvodníku kamzík bělák