Různé vůně a pachy podprahově vnímáme neustále, i když si to zrovna neuvědomujeme, protože ne vždy nás něco vyloženě „praští přes nos“. Ne málo vědeckých studií potvrdilo, že nemalou roli při výběru partnera ovlivňuje i to, jak nám voní jeho kůže a tím nemyslíme, jaký používá parfém. Někteří výrobci se této teorie chytli a na základě poznání o feromonech (chemické látky, které podvědomě vyvolají silnou odezvu u našeho protějšku) vyrábějí lahvičky s „parfémem“, který stimuluje právě tyto reakce.

Umělé náhražky
Parfémy, deodoranty, kolínské apod., to je kapitola sama pro sebe. Těžko se dohledáme počátku prvních vůní, protože už v pravěku se naši předci potírali aromatickými rostlinami a vůně dokonce obětovali bohům. Parfém (odvozený od per fumum – tedy skrze kouř) posílali prostřednictvím ohně a jeho dýmu nahoru k nebi, kde sídlí právě bohové. Postupně se jednotlivé substance začaly míchat a vyráběly se první flakony. Z bližší historie je pozoruhodné zejména to, že některé vůně nám pořád voní a stále se prodávají dodnes, i když jejich výroba začala před několika desítkami let. Nelze než nepřipomenout výrok slavné Marilyn Monroe, která prohlásila, že spát chodí pouze „oděná do několika kapek Chanel °5“. Tento parfém můžeme sehnat ještě dnes a přitom jeho výroba začala už v roce 1922.

Voníme nejen sebe
Náš nos si ovšem velmi brzy zvykne na určitý odér, a tak máme někdy nutkání si své prostředí osvěžit. Proto dnes už nesprejujeme jen sebe, ale rozprašovačem stříkáme i po našem domově, využíváme blahodárných účinků aromaterapií a někteří mají pocit, že jejich čtyřnohý miláček by si také zasloužil pár kapek voňavky.

Trocha smradu taky neuškodí
Ovšem náš čich nezaznamenává jen ryze pozitivní, voňavé podněty. Určitě jste již slyšeli a troufám si i tvrdit, že i zažili situace, kdy si někteří naši spoluobčané myslí, že voda a mýdlo (nedejbože natož nějaký deodorant) nejsou určeny k dennímu použití. A tak něco v tomto měsíci, kontra k titulku tohoto článku, možná i trochu zasmrdí.

_{Ilustrační foto: www.ehow.com}