Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)Ať žijí múzyOtcovi psí smrt (díl třetí)Ranní údivOtcovi psí smrt (druhý díl)Otcovi psí smrt (díl první)
Tajemné město Mayů ožívá: Češi a Slováci našli nejstarší observatořJaké jsou vaše zkušenosti s dietami?Můry noci a jiné horory let 1870-1912Breuer. Čech v Americe, kterého po letech objeviliTip na výlet: Na Novopacku se pěstoval spiritismusMáme to v kufru! Biografický film o Nepelovi je už natočenýŽena miluje děti, a tak si vysní ĎáblíkaDivadlo MANA se stěhuje do ZOO!Květinové karty Lenormand: Krásky s něžným i přísným poselstvímLáska bez cenzury, film Kde končí láska slibuje víc než jen romanciFestival TANEC PRAHA se vrací!Franz Kafka očima čtyřiceti malířů
Chtěl jsem vám říci o tom jak miluji obrazy. Nedejte se ale mýlit, nejedná se o obrazy jako umělecká díla, mám na mysli tentokrát obrazy jako scény nejrůznějších událostí a situací, jak si je člověk stylizuje, aby vyhověl své představě v daném okamžiku rozpoložení ducha a soustředění myšlenek, pocitů, rádoby vjemů, tajemného chvění skrytých smyslů, ve snaze najít ten správný výraz pocitu dané chvíle, do níž se dostáváme fantasií svých myšlenek, tak jako ve snu, ale s otevřenýma očima, co všechno se před námi otevírá. Ani jsme si to neuvědomovali, když jako děti jsme stavěli loutkové divadlo, ale to byla vždy jen scéna, na vlastní příběh nedošlo, stále jen ty obrazy, jež tenkrát pronikaly do našeho srdce a dosud v něm kralují, kulisy krásných scén, a nevěděli jsme kdy dojde k realizaci, vlastně nedošlo nikdy, nikoho nezajímala. Ale ty obrazy jsou tu pořád, a vrší se na ně další, vytváří fikce našich představ, vytoužených chvil, málokdy splněných, ale to nevadí. Obraz je vždy konkretní. Odpusťte, prosím, že i ten obraz zpodobňuji pouze slovy, dávám mu verbální podobu, byť bych měl tu krásnou představu hodit jen tak na papír, v celé barevnosti a bohatosti tvarů, ale to já nedovedu, nebyl jsem obdařen. Přesto jsem vděčen Všemohoucímu, že obdařil mne inspirací, tím tajuplným viděním, a snažím se aspoň slovy vyjevit evidenci krásných představ. A po čem nejvíce toužím, prosím, chtěl bych se o ně podělit s těmi, kdo vidí svět rozšířenýma očima a dokáží se odpoutat od všednosti a šedé každodennosti. Prosím, nebojte se připojit, účast se kontrolovat nebude a zůstane to jen tak mezi námi. |
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.