Filmové návraty se České televizi v poslední době daří. Film JOHN A MARY z roku 1969 si určitě nenechají ujít pamětníci, kteří kdysi na tento titul stávali dlouhé fronty, a neměl by ujít ani pozornosti dnešních teenegerů, aby si uvědomili, že ani jejich otcové (a už možná i dědové) nebyli žádní suchaři a puritáni, jakými se jim možná zdají dnes.

Mladá dvojice se probouzí v posteli jednoho nedělního rána v New Yorku. Seznámili se teprve včera v přeplněném baru plném bohémsky se tvářící intelektuálské společnosti. Dívka se bavila se skupinou přátel o filmu, který zhlédli (Godardův Weekend) a chlapec se zapojil do diskuse. Odešli z baru a strávili spolu noc. Po mírně rozpačitém probuzení si pustí gramodesky, povídají si o sobě, o tom, co dělají, co je baví i o svých minulých láskách. Uvaří si společně oběd, stačí se pohádat a rozejít. Mladík jde na večírek s bývalou láskou, ale na dívku z minulé noci nemůže zapomenout. Začíná ji hledat na místech, kde se seznámili - marně. Unaven přichází domů, kde ho čeká překvapení: dívka se slovy "Ještě nemám večeři." V pokoji je tma, leží spolu vedle sebe jako ráno. Teprve teď si uvědomí, že nevědí, jak se ten druhý jmenuje. Poprvé ta jména vysloví: "Mary" - "A ty?" - "John".

Když se tento film dostal v roce 1974, v době prudké normalizace, do českých kin, znamenal závan svobody, sexuální volnosti, společenské uvolněnosti i bezstarostného mládí. Jeho příběh je na první pohled prostý, ale díky hereckým výkonům Mii Farrowové a Dustina Hoffmana a mistrovské režii Petera Yatese (v té době už slavného kriminálním thrillerem BULLITŮV PŘÍPAD), se z jednoduché milostné romance změnil na dobovou výpověď mladé generace, která boří společenská i sexuální tabu a nechce se nechat poutat žádnou ideologií. Na rozdíl od o rok později natočené uslzené romance LOVE STORY Artura Hillera je JOHN A MARY jemný, ukázněný a uměřený. A stále poutavý.

****************************************
JOHN A MARY (John and Mary), USA 1969, režie Peter Yates
v televizi na ČT 1 v sobotu 16. ledna od 13,55 hodin