První minuty filmu NECHOĎ KLEPAT NA DVEŘE zavedou diváka mezi filmaře, kteří právě kdesi v Arizoně natáčejí nový western. Přímo z placu odcválá na koni hlavní hrdina a v kovbojském oblečení mizí neznámo kam. Herec Howard Spence má už všeho dost - drog, alkoholu, přístupných dívek i skandálů, typických pro hvězdu první velikosti. Začíná si uvědomovat, že v šedesáti jeho život začíná dostávat nový směr. Jeho sláva filmové hvězdy bledne, bojí se zítřka a děsí se promarněných možností svého dosavadního života. Tajný útěk před pokaženým životem je možná zbabělým gestem, ale to Howard netuší, že ho čeká možná nejbizarnější jízda jeho života. Navštíví matku, kterou již dlouho neviděl a ta mu řekně, že má kdesi daleko potomka. Herec se vydá do Montany, kde se pokusí syna najít. Rozpačité setkání se synem Earlem, jeho matkou Doreen a dcerou Sky, o jejíž existenci vůbec nevěděl, dokonale pocuchá Howardovy názory na život, práci, otcovství i odpovědnost. A po návratu k filmové práci již nebude tím sobeckým tvorem jako předtím.

Film zkušeného a plodného režiséra Wima Wenderse je nejen jeho dalším "filmem o filmu" (vzpomeňte na Stav věcí nebo Lisabonský příběh). Pokračuje také v linii jeho road movie (třeba Alice ve městech či Až na konec světa). Blízko má i k jeho divácky asi nejoblíbenějšímu filmu Paříž, Texas. S tímto titulem ho spojuje jak to, že má opět vykolejeného hrdinu, bez domova a jakoby stále na cestě, tak také osobnost scénáristy Sama Sheparda. S ním se opět Wenders sešel po dlouhých jednadvaceti letech, které od natočení filmu Paříž, Texas uplynuly. Sam Shepard nejen napsal scénář nového filmu, ale zároveň vytváří i hlavní roli Howarda Spence. Film NECHOĎ KLEPAT NA DVEŘE je také jakousi osobitou žánrovou variací na klasické westerny, jejichž oblibu Wenders nikdy neskrýval.

V nostalgicky laděném westernovém duchu zaujmou fantastické záběry kalifornské krajiny, za něž dostal kameraman Franz Lustig Evropskou filmovou cenu pro kameramana roku 2005. Atmosféru filmu umocňuje podmanivá hudba T. Bone Burnetta. Přestože film nedosahuje síly a hloubky některých nejúspěšnějších Wendersových filmů - třeba již zmíněného filmu Paříž, Texas (o "andělském" Nebi nad Berlínem ani nemluvě) - jde o zajímavý a divácky vděčný pohled na jednu část Ameriky i na problémy života v době, kdy končí sláva a hlavou vrtají myšlenky na jeho promarněné možnosti života a nenaplněné sny. Premiéru měl film na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 2005. Na Zlatou palmu tam však nedosáhl.
Foto: fdb.cz a mooviees.com