Imaginarium dr. Parnasse: Ďábelský gejzír Gilliamovy fantazie!
23.01.2010
Petr Koutský
Film
Co se stane, pokud smícháte dohromady nevšední režii, s velmi dobrými hereckými výkony, trochu chaotickým dějem, černým humorem a nespoutanou hrou kreativity, která nemá žádné hranice? Vznikne nový, skvělý film režiséra Terryho Gilliama!
Bylo, nebylo, za devatero horami a ještě více řekami, žil v odlehlém buddhistickém klášteře doktor Parnassus - Christopher Plummer. Žil si klidně, až do chvíle, kdy do odlehlého horského průsmyku zabloudil podivný mužík v černém klobouku – sám ďábelský pan Nick (v podání Toma Waitse). Až do té doby spokojený Parnassus se s Nickem vsadí a vyhraje sázku o svou nesmrtelnost. Avšak o mnoho staletí později přichází ďáblík s novou nabídkou: „Můžeš mít mládí a dívku svých snů, pokud se mi za to upíšeš …!“ Takový návrh je pouze jednou za život, takže se není čemu divit, že slabý hříšník ani tentokrát neodolá! Jenže ouha, uplyne opět nějaký čas, a ďábelský Nick je tu zas…
Režisér Terry Gilliam se proslavil zejména svým smyslem pro sarkastický humor s velmi temným nádechem, který ne každému sedne, svou nevšední geniální představivostí a nekonvenčním stylem svých příběhů. O tom, že Gilliam umí a není zdaleka fádním režisérem, nás přesvědčuje již od dob Monthy Pythonovské taškařice Svatý Grál z roku 1975, přes kultovní mnohovrstevnatou sci-fi 12 opic, až po hororově pohádkovou Kletbu bratří Grimmů. Že jeho představivost uhání jako kocour v sedmimílových botách, nás nenechá na pochybách ani u nového snímku Imaginarium dr. Parnasse. Vizuální a dějová stránka snímku je úžasně kreativně-bláznivá, a nepřipomíná nic podobného (kromě filmů Tima Burtona a Hayao Miazakiho), na co si vzpomenete! To je ohromným plusem tohoto koprodukčního filmu, ale zároveň jeho největší slabinou. Gilliamova nespoutaná hravost, totiž může být pro konzervativnější filmové diváky lehce nestravitelným soustem. Režisér zároveň snímkem vdechl nový život otřepanému faustovskému tématu. Ale vraťme se k doktůrkovy, kterého jsme opustili po jeho osudovém rozhodnutí.
Parnassus slíbí ďáblovy, že za splnění jeho přání si může odnést jeho dceru Valentinu ( v podání sympatické Lily Cole), až jí bude šestnáct let. Návdavkem mu ďábel poskytne tajuplnou moc magického zrcadla, které vede do neskutečných hlubin lidské duše. Parnassus společně se svou dcerou a skupinou dalších svou lidí, jezdí po Anglii a nabízí úchvatnou podívanou. Každý návštěvník jeho ďábelského imaginária – kejklířského vozu, vezoucího toto čarodějné zrcadlo, musí podstoupit volbu. Pokud se rozhodne správně, vyjde živý zpět, pokud ne – propadne navždy pekelným plamenům. Jenže Valentině bude za den sladkých šestnáct. Co teď? Ještě, že je ďábel Nick nepřekonatelný gambler: Vsadí se s doktorem, že ten, kdo získá jako první pět duší vyhrává i Valentine. Tím se počíná zběsilý závod s časem, který může vyhrát pouze jeden z nich. Na doktorovu stranu se v této podivné soutěži přidává i zakrslík Percy, Valentinin platonický obdivovatel Anton, a mladík, zachráněný skupinou Parnassusových „komediantů“ od jisté smrti. Posledně jmenovaného si zahrál výborný Heath Ledger, který se bohužel nedožil konce natáčení.
Režisér zpočátku zvažoval, zda nemá po jeho smrti ukončit celý projekt, ale nakonec Ledgera na konci filmu nahradilo trio amerických hereckých es: Johnny Depp, Jude Law a Colin Farrell. Zatímco Deep a Farrell odvádějí svůj obvykle dobrý výkon, Law je poněkud méně výrazný. Celkově jsou však výkony většiny herců výborné. Vhodně je doplňuje celková groteskně bizardní atmosféra snímku, výborná hudba, a podivuhodná směs vizuálně úchvatných scenérií. V té se střídá špína opuštěných továrních hal a postranních londýnských uliček s podivuhodným barevným světem za magickým zrcadlem. Z celého filmu pak zaznívá myšlenka osudových voleb mezi zdánlivě nudným dobrem a nebezpečně „lákavým“ zlem, za něž se ale často platí.
Mé hodnocení je zdrženlivě nadšené: Jedná se o výborný fantasy snímek, kombinovaný s mnoha mystickými motivy a doplněný netradičními vtípky. Pro příznivce Gilliamova nekonvenčního stylu je nutností ho vidět. Ostatní fanoušci fantasy ho ocení, jen pokud budou mít vhodnou náladu na povedené vizuální hrátky, občas proložené méně zábavnými scénami a mírně chaotickým dějem. Snímek má zkrátka dvě tváře, stejně jako ono magické zrcadlo. Ale stojí na něj jít už jen kvůli výborným hereckými výkonům a neotřelosti, která je u dnešních filmů čím dál tím vzácnější. Nebude se zřejmě líbit skupině „ortodoxně“ konzervativních diváků, zvyklých na hollywoodská klišé a potoky krve. Gilliam je totiž jako vždy svůj, a novým snímkem nejen příjemně překvapuje, ale i dráždí…
Osobní hodnocení: 80%
Imaginarium dr. Parnasse
Francie, Kanada, USA 2009
Režie: Terry Gilliam
Dabing: s českými titulky
Čas: 122 min
Dop. přístupnost: bez omezení
Premiéra ČR: 21. leden 2010
foto: HCE