Něžné zůstatkyJak zasahuje umělá inteligence do tvůrčího psaní?Meditovat a tvořitTichá domácnostRomeo a Julie věku pokročiléhoPromiskuita
5 významných kulatých výročí české kulturyKnižní ledenFOTOROZHOVOR s cestovatelkou KristýnkouPo kafkovsku nejen o PrazeKVÍZ: Jak moc znáte oscarové filmy? Ukažte se!Kdysi tady hořel oheň - román Anny WinterovéLáska k temnotámLiterární průmysl plný závisti a krádeže identityPovídková sbírka od autora bestselleru Gentleman v MoskvěShahab Tolouie a křest alba k 50 letům na planetě ZemiMěsíc Ukrajiny: Divadelní festival, který propojuje kulturyIdentita – nejnavštěvovanější výstava v Museu Kampa
Horečka omladnic. Horečka kojenců. Horečka sobotní noci. Horečka z lásky. Co mají společného? Nic. Jen to, že jsou, z pohledu světových dějin, silně minoritní záležitostí. Ty, jež zahýbaly lidstvem, se nazývají ZLATÉ. Zlato přinesly světu určitě. Pochybuji, že štěstí.
Mediálně nejznámější je těžba zlata v oblasti Klondiku, tj. poblíž hranice mezi kanadskou provincií Yukon a Aljaškou. Vlastní zlatou horečku na Klondiku /Yukonu, popsal v beletrii hlavně Jack London a tím ji dostal do povědomí celého světa. Kdy to bylo? V samém závěru devatenáctého století, přesně v letech 1896–1900. Vypukla náhodně, po jednom nálezu u Králičího potoka, bez nějakého zřetelného racionálního důvodu. Ani během zniňovaných pěti let nebyl objem zde získaného zlata vůbec srovnatelný s tím, co se v té době v Severní Americe těžilo „normálně“. Přestože zlatokopové překřtili Králičí potok na Bonanza Creek a jiný místní název rovnou na Eldorado. Úspěšní goldmani. Zbohatnout se podařilo ale málokomu. V roce 1898 zde našli zlatokopové 15 tun zlata v hodnotě 10 milionů dolarů, v blízkém Dawson City ovšem v barech a saloonech utratili 60 milionů dolarů. Tak, kdo tady nejvíc profitoval? Celkem se zde shromáždilo jen 75 tun zlata.
Diametrálně jinak se projevovala zlatá horečka v Jižní Americe. Vynechejme tu nejvíce drastickou, jíž se stala honba za zlatým pokladem Inků. Jejich říši popsala nejedna ikona literatury a i u nás máme zřejmě o ní největší přehled. Podívejme se na jinou horečnatou činnost. V Minas Gerias bylo v 18. století získáno dohromady asi 720 tun zlata a v dolech tehdy podle odhadu pracovala až třetina obyvatel této oblasti. Menší naleziště objevili i v oblasti Goiás a Matto Grosso. Město Quoro Preto, nejen z hlediska té pofiderní horečky, se stalo největší arénou na světě s naším nerostem v ringu, dávno před Dawson City. Inkové pojali okamžitě zlato za obecně přijímané platidlo, na rozdíl od severoamerických indiánů, kde se totiž, ještě v průběhu první vlny na Yukonu, kšeftovalo s mušlemi. Divné? Podívejme na totemy na severu a chrámy na jihu. Rozdíl kultur lehce rozpoznatelný.
Když do Afriky vtrhla zlatá horečka, nechtěl bych být v kůži tehdejších prospektorů, či kdo na to přišel. Ať je to jakkoli, světadíl je to tuze vyhladovělý s nesmírně žhavou krví pod propocenou kůží bojovníků na každé jeho rovnoběžce. Jestli je ten světadíl považován za kolébku kulturnosti vůbec, objevy zlata, jeho využití a úsilí, jaké je věnováno tamní těžbě, to potvrzuje. Zlato obdivovali již staří Egypťané, tedy dlouho před započetím našeho letopočtu. Vznikaly války. Sousední Nubie, daleko bohatší než Egypt, se stala věčným cílem egyptských dobyvatelů. Už 3000 let před naším letopočtem se egyptští hledači prokutali 100m pod zemský povrch. Jejich úsilí nepolevovalo věky, ale pořád nic proti tomu, co zde vypuklo v našem letopočtu. Ve 13.-15. století se zlato ve větší míře získávalo také v pozoruhodné říši na území dnešní Zimbabve. Během rozkvětu říše odhadem 700 tun zlata. A v novověku? Vypuklo peklo! V roce 1898 přesáhla těžba na nejbohatším nalezišti, jímž není žádné jiné místo na světě než Witwatersrand, 124 tun. Ještě v 70. letech 20. století se zde ročně těžilo až 1 000 tun zlata. jedná se o největší známé naleziště zlata vůbec. Kde vlastně to zlato je? Specifikem tamní horečky je její diamantová sestřička.
Ani v Austrálii se ke zlatu netočili zády. Oni o něj zakopávali. Doslova. Zlato nacházeli na povrchu. Jeden z prvních objevených nuggetů měl hmotnost přes 15 kg. V roce 1851 bylo zlato objeveno i v údolí Forrest Creek. Za pouhých 10 let z této lokality získali 110 tun zlata. Podle všeho šlo o nejbohatší dosud objevené zlatonosné náplavy vůbec.
Vím, jsme malincí, ve srovnání s rozlohou jmenovaných území. I tak však množství vytěženého a vyrýžovaného zlata v Čechách vzbudí úsměv. 30 až 40t. Ale netřese se tady zem. Tsunami taky nehrozí. A vražená kudla do zad při objevu zlatého nugetu jak pěst? K smíchu. Rána pěstí za eso v rukávě je pravděpodobnější. Jdeme kutat. Nebo rýžovat?
Zdroj obrázků www.cs.wikipedie.org
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.